Článek
Chu Ťin-tchao byl zastáncem rozvoje všech sfér společnosti pod vedením a autoritou komunistické strany a určitě nedržel otěže moci tak pevně jako Si Ťin-pching, který si nechal na kongresu posvětit svůj třetí mandát, a stal se tak nejdéle sloužícím čínským prezidentem hned po Maovi-Ce Tungovi. Tímto krokem si otevřel dveře i pro další mandáty. Pokud v Číně nebude politická opozice, Si Ťin-pching zůstane dál neochvějně u moci.
I když strana politicky nezaváhala a kongres dopadl přesně podle přání Si Ťin-pchinga, ekonomická situace v Číně není růžová. Čínské HDP rostlo v měsíci září o 3,9 %, když se v srpnu propadlo o 2,7 %. Čínská komunistická strana si vytyčila jako cíl roční růst HDP okolo 5,5 %. Dosáhnout tohoto výsledku však bude pro současnou čínskou ekonomiku tvrdý oříšek. Pokles srpnového HDP je dán uzávěrkami průmyslových regionů v Číně kvůli čínské strategii nulové tolerance ke covidu. Zatímco ve světě se prakticky upustilo od všech restriktivních opatření, Si Ťin-pching naopak strategii nulového covidu považuje za účinnou a jedinou, která opravdu respektuje životy lidí.
Samozřejmě strategie nulového covidu také posiluje moc čínského státu. Stát má dnes v Číně naprostý dohled nad každým pohybem svého obyvatelstva. Jakýkoliv náznak opozice anebo rebelie je možno potlačit pod záminkou nutnosti zavedení přísných zákazů z důvodu covidu. Stejná strategie se samozřejmě dá využít i pro ekonomickou válku. Zavírání továren a výrob v Číně zpomaluje celou světovou ekonomiku a pomáhá k růstu inflace ve světě. Zároveň se uzavřením celých regionů v Číně snižuje domácí spotřeba, a inflace je tak držena čínským státem pod kontrolou. Politika nulového covidu je tak pro čínského prezidenta velmi mocný nástroj pro ovládání populace i zbraní v současné ekonomické válce.
Strategii nulové tolerance ke covidu a posílení moci jednoho muže neocenila Hongkongská burza, kde se za jeden den velká část akcií propadla o několik procent, a to včetně gigantů jako Alibaba, Baidu, Tencent a JD.com. Investoři mají strach, že současný čínský prezident opustí podporu soukromého sektoru, který jediný může vytvářet aspoň náznak opozice vůči současnému čínskému establishmentu. Samozřejmě čínský soukromý sektor a velké společnosti mají mezi svými akcionáři i čínský stát a Čína kontroluje svou ekonomiku přes systém státních bank. Přesto byla soukromá sféra zatím řízena spíše kapitalistickými principy než marxistickým kolektivismem. Si Ťin-pching se ve svých projevech na sjezdu odvolával na marxismus. Investoři pochopili tento signál, protože i když Čína je v mnohých ohledech kapitalistická země, komunistická strana má své základy v Marxově učení, které vždy může oprášit, aby podpořila své zájmy.
Kromě obhajování strategie nulové tolerance ke covidu chce Si Ťin-pching posílit armádu. Což je v současném světě snaha asi všech vůdců. Potvrdil také neustálý zájem o sjednocení Číny s Tchaj-wanem, které však má proběhnout hlavně mírově. Avšak v případě ohrožení čínských zájmů si Čína vyhrazuje krajní řešení za použití hrubé síly. Velmi zajímavou skutečností bylo zamezení jakékoliv zmínce o válce na Ukrajině. Čína si udržela svůj status quo vůči Rusku. Daleko více než přímá podpora ruského režimu Čínu zajímá otázka její vlastní suverenity. Prezident Si Ťin-pching přímo vyzval Spojené státy k tomu, aby nevnímaly současný svět ve schématech z doby studené války. Si Ťin-pching vidí svět jako multipolární, kde má více velmocí právo hájit své národní zájmy. Čína se tak bude snažit hledat vlastní cestu v současném světě.
Aby ukázali, že není možné vnímat svět schematicky bipolárně, čínský prezident chce co nejdříve aplikovat ve své zemi ekologickou politiku podobnou Green dealu. Čína má co nejdřív přejít k ekologičtější společnosti a podílet se na boji proti změně klimatu. Strana bude podporovat ekologické inovace, a to zejména rozvoj elektromobility. Možná se na příštím sjezdu z rudé Číny stane Čína zelená. V každém případě i další sjezd bude s největší pravděpodobností pod taktovkou současného čínského prezidenta.