Článek
MiG 31 je vůbec nejrychlejší stíhačka na světě v řadové službě. Dokáže létat trojnásobnou rychlostí zvuku, ale i kdyby letěla jen nějakých 2000 kilometrů za hodinu, tak by zemi přeletěla za kratší dobu.
To nebyl navigační omyl, při takovém se zaletí nad vzdušný prostor jiné země na pár sekund, možná desítek sekund, a ne dvanáct minut. Na manipulaci se souřadnicemi GPS se Rusové vymlouvat nemohou, protože by tím přiznali, že o nich vědí a že s nimi mají něco společného.
Byla to jednoznačná provokace. Estonsko správně požádalo NATO o aktivaci článku čtyři, jak to udělalo Polsko, ale narušení vzdušného prostoru Estonska ukazuje, že Rusku nestačí varování, že bude dál zkoušet, kam až může zajít.
Nejsou to žádné náhody. Kostky jsou vrženy. Rusko už dávno překročilo Rubikon a rozhodlo se vyzkoušet, co všechno mu projde a urvat, co může. Musí se mu včas ukázat, že je to nepřípustné. Už několikrát jsme udělali tu chybu, že jsme mu jasně nedali najevo, co není akceptovatelné. Stalo se to v Podněstří, v Gruzii i na Krymu.
S jídlem rostla chuť. Od roku 2021 shromažďovalo u hranic s Ukrajinou stále větší počty vojsk, až v únoru 2022 zaútočilo přesvědčeno, že mu to projde.
Místo toho, aby Rusko čelilo tvrdému postupu Západu, americký prezident Donald Trump opakovaně hovoří s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se není o čem bavit. Musí se mu dát najevo, že jeho jednání je neakceptovatelné a neváhat se sankcemi ani s masovými dodávkami zbraní na Ukrajinu, takže jeho ztráty vzrostou nad přijatelnou úroveň. Rusové musejí být donuceni se vrátit za Rubikon.
Na hrubý pytel patří hrubá záplata. A není to volání do války, je to naopak varování, že válka může přijít, pokud se Rusko nepodaří zkrotit.