Článek
Kdyby jen část tvrzení, která Babiš ve čtvrtek pronesl na adresu soudů, odpovídala pravdě, muselo by po jeho slovech následovat důkladné vyšetřování. Na jehož konci by byli po zásluze potrestáni pachatelé zapojení do justičního komplotu. Není ale co rozkrývat. Kauza Čapí hnízdo se sice vleče, avšak především právě kvůli komplikacím spojeným s Babišovým politickým angažmá. Opakovaná přerušení práce a žádosti o vydání obžalovaných ji zatěžují stejně jako důsledné využívání všech procesních nástrojů. Na straně obhajoby i obžaloby.
Ono je vlastně úplně jedno, co kdo z vládních politiků o Babišovu stíhání říká. Koaliční poslanci jsou na obžalovaném závislí, převážně kariérně, ale i přímo existenčně. Pokud i právníci, jako Helena Válková, raději zpochybní celou soudní soustavu, než by zapochybovali o mravní integritě svého šéfa, co chtít po laicích. Pohříchu všichni tito delegáti lidu budou následující čtyři roky schvalovat nové zákony naší země.
Babiš by měl vyhlásit právní válku strůjcům svého „politického procesu“. Soudkyni Evu Brázdilovou ve svém projevu obvinil z věcí, za něž by ve vězení musela skončit sama. Přesto nechá té, jak on říká, korupční hydře napospas svou spoluobžalovanou Janu Nagyovou. Ta neuváženě kandidovala do Evropského parlamentu, kde ji ANO před zákonem neuchrání. Na hlavní líčení s ní se podle vlastních slov bude chodit osobně dívat. To Nagyovou, pakliže má společný průšvih sama odskákat, jistě potěší. Čelí stejné obžalobě jako Babiš, a tak bude veřejnost moci názorně sledovat, před čím vládní poslanci předsedu ukryli.
Osud spoluobžalované Nagyové je nejjasnější ukázkou výhod, které si předseda vlády pro sebe vydupal. Není v tom ale sama. S nespravedlností se musí vypořádat všichni občané čelící neúměrně vleklým procesům. V jejich případech délka řízení nevadí, dopady na soukromí nejsou důležité. Anebo ti, kdo jsou přesvědčeni, že činy, pro které je policie stíhá, před soud nepatří. Oni nedisponují hlasy, které by mohli politicky zobchodovat, jako Tomio Okamura. Za podněcování k nenávisti, z něhož je obžalován, padají obvykle mírné, podmíněné tresty. Možná by obhájil i tvrzení, že jeho rasistické plakáty byly ještě únosnou součástí volební kampaně. Jenže ani jemu se nechce riskovat a raději se svezl se silnějším koaličním spojencem.
Když Babiš vykreslil svůj dekadentní obraz české justice, zvolal, že to bude on, kdo všechny nakonec porazí. Několik vládních poslanců mu zatleskalo. Sami možná nechápou, čemu slouží. A kdo neví, že slouží, ten slouží nejlépe.
