Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Přísnost musí bejt. Na řidiče – Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po několikaletých odkladech byl zpřísněn bodový systém. Snahou je omezit počet nejzávažnějších a nejrozšířenějších dopravních přestupků. Ne snad, že by to nebylo třeba, ale nelze se soustředit jen na nezodpovědné, hazardující řidiče.

Foto: Novinky

Alex Švamberk

Článek

Zpřísnění je nesporně potřeba. A nejen proto, že s dodržováním rychlosti si u nás řidiči velkou hlavu nedělají. Padesátka jaksi automaticky znamená šedesát, osmdesátka devadesát, mnozí klidně překročí povolenou rychlost i o dvacet až čtyřicet kilometrů v hodině.

I projíždění na červenou se praktikuje běžně. Zastavit by se sice mělo na oranžovou, pokud to lze udělat bezpečně. Mnozí ale doufají, že hned po spadnutí červené jim průjezd křižovatkou projde, přece nebudou čekat na světlech. Nemluvě pak o jízdě přes železniční přejezd, když už svítí červená.

Postihovat se má více i nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, protože se mnozí skutečně vozidlu jedoucímu před ním doslova nalepí na zadek. Žádná pevná vzdálenost dána předpisy není, i když ji policisté chtěli zřídit. Řidič tak nemá jak bezpečnou vzdálenost určit.

Motoristé však nejsou jedinými účastníky silniční dopravy a koloběžkáři a cyklisté zůstávají oproti nim skoro nepostižitelní, přitom také oni jezdí často na červenou. Anebo vjedou na chodník, světelné křižovatce se vyhnou a pak se vrátí na silnici.

Využijí toho, že jsou přechody kvůli lidem na vozíku nebo maminkám s kočárky bezbariérové, a nemusejí tak ani sesedat ze svých kol. Lze potkat i cyklistu nebo koloběžkáře v protisměru, přece nebude objíždět jednosměrku po sousední silnici a neprodlouží si cestu o nějakých dvě stě metrů.

A když to nejde v protisměru, protože je tam moc velký provoz, tak to vezmou po chodníku, i když tam koloběžky ani kola nesmějí. Například člověk vydělávající si rozvozem jídla má přece naspěch, a tak klidně šlape po chodníku s termotaškou na zádech a místo po chodcích kouká do mobilu, kudy se vydat.

Koloběžkáři a cyklisté si jsou vědomi, že jim žádný skutečně bolestivý postih nehrozí. I když způsobí nehodu pod vlivem, mohou dál jezdit, pokud nejde o vážnou událost s množstvím alkoholu překračujícím jedno promile. Tehdy by skončili ve vězení.

Řízení jim nikdo nezakáže, protože nemusejí mít řidičský průkaz. Doposud na ně nemuselo být sjednané povinné ručení, to se u elektrokoloběžek má změnit, ale u elektrokol nikoli, s tím, že se tam hlavně musí šlapat. Sice už nyní musejí zaplatit škodu, kterou způsobí, ovšem jen, když budou dopadeni. Ani elektrokola a elektrokoloběžky nemají žádné registrační značky, takže platí upravené rčení, kdo ujede, vyhraje, kterým se řídí zejména mladí cizinci.

Oblíbené tvrzení, že kolo a koloběžka není auto, takže u nich má porušení předpisů menší dopad, je podle mě liché. I oni mohou způsobit svým jednáním závažnou nehodu jenom tím, že se jim jiné vozidlo chce vyhnout, když vjedou do křižovatky na červenou.

Nemluvě o tom, že pokud rozjetý elektrokoloběžkář narazí do dítěte nebo křehké důchodkyně, může jim způsobit velmi těžkou újmu na zdraví. Pravidla platí pro všechny účastníky silničního provozu. Bez výjimky.

I pro chodce, kterým se také nechce čekat u světel, protože na některých křižovatkách je čekání opravdu neúměrně dlouhé a zelená svítí tak krátce, že babičky o holi se dostanou nanejvýš do půlky silnice. Základem demokratické společnosti je rovnost, včetně rovnosti před zákonem.

U nehod však nelze zapomínat ani na jednoho viníka, který zůstává nepostižitelný, a tím je stát a do jisté míry i samosprávy. Silniční síť je přetížená a výstavba dálnic s houstnoucím provozem samozřejmě přispívá k růstu počtu nehod.

V kolonách jedou auta nalepená jedno na druhém už kvůli jejich počtu. Vlekoucí se kolona může vyprovokovat i jinak spořádaného řidiče k riskantnímu předjíždění, další se zase snaží na volnějším úseku dohnat ztrátu, což samozřejmě nemůže být omluva pro jeho chování.

Přesto by se měl stát podívat do zrcadla a neskrývat svou vinu za prosté konstatování: řidič nepřizpůsobil svou rychlost stavu vozovky nebo situaci v provozu. Nemluvě o případech kamionů chycených na přejezdech, protože se zvýšil náklon trati. Jeho autoři by taky měli dostat pokutu a zákaz stavět přejezdy.

Nelze si však myslet, že se všude postaví dost široké silnice nebo cyklostezky, to v našich městech vznikajících ve středověku nejde. Takže nezbývá než dodržovat přepisy.

Reklama

Výběr článků

Načítám