Článek
Nechuť ke spojencům NATO dával Trump najevo už ve svém prvním funkčním období, kdy hrozil, že v případě útoku nemusí Američané přijít podle článku 5 washingtonské smlouvy o alianci na pomoc těm zemím, které nepřispívají dost do obranného rozpočtu.
Letos v Davosu zase zpochybňoval, zda by evropští spojenci přišli na pomoc USA. Jenomže oni to už jednou udělali právě na americkou žádost, což byl jediný případ aktivace článku 5. Trump to taky dobře ví, jak plyne z jeho slov pro americkou stanici Fox News: „Řeknou, že nějaké vojáky poslali do Afghánistánu… a to udělali.“
Okamžitě však pomoc znevážil, když dodal: „Drželi se trochu vzadu, trochu od frontové linie.“ To je naprosto nehorázné, protože všichni tam bojovali a také umírali, aby pomohli USA. A je úplně jedno, na jakém úseku fronty zahynuli, protože šlo o nejvyšší oběť, kdy položili život. Bylo by to asi stejné jako říci u hrobů amerických vojáků z druhé světové války ve Francii, že tzv. druhá (západní) fronta byla podružná, protože se rozhodovalo u Stalingradu a Kursku, jak se to říkalo za časů socialismu.
Američtí spojenci v Afghánistánu přitom bojovali i v těch nejexponovanějších oblastech. Britové, jichž padlo 457, spolu s Dány, kteří mají 44 obětí, v provincii Hílmand, která byla baštou Tálibánu. Část z našich 14 obětí připadá na Vardak, kde také probíhaly tvrdé střety, stejně jako v Dželalabádu, nemluvě o zapojení příslušníků našich speciálních sil do pronásledování velitelů al-Káidy.
Trumpův výrok je neomluvitelný, nelze totiž o něm říci, že jej použil jako vyjednávací taktiku. Otočil se zády k vojákům, kteří pomáhali Spojeným státům, a pošlapal jejich památku. Paradoxně dal dodatečně za pravdu těm, kteří lživě tvrdili, že naši vojáci neměli v Afghánistánu co dělat, i když tam šli bojovat proti společnému nepříteli.
Neúctu k obětem z řad amerických spojenců umocňuje postoj ke kritikům zavražděného kontroverzního pravicového aktivisty Charlieho Kirka, jehož výroky byly za hranou a štvavé. Kdo na to po vražedném atentátu upozornil, čelil šikaně nebo rovnou ztratil práci.
A je ostuda vedení naší země, že se proti takto nehorázným výrokům rázně neohradilo, jak to udělal generální tajemník NATO. Mark Rutte připomněl, že na každé dva padlé Američany v Afghánistánu připadl jeden padlý voják z dalších zemí NATO. Starmer dokonce žádá omluvu.