Článek
Zatímco Spojené státy jsou nejhůře postiženou zemí, Česká republika se mohla vykázat v boji s koronavirem velmi dobrými výsledky. U veřejnosti ale propadli představitelé obou těchto zemí, což znamená, důležitější než reálné výsledky té které země v boji s pandemií, je způsob, jakým politici v krizové situaci vystupovali.
Obecně lze konstatovat, že v očích veřejnosti si během krize spíše polepšili ti premiéři a prezidenti, kteří včas přenechali pódium expertům, popřípadě ministrům zdravotnictví, a veřejnost oslovovali jen jednou za čas v podobě zásadních „státnických“ vystoupení. Kupříkladu německá kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.
Naopak ti, kteří nemohli odolat pokušení hrát roli hlavních krizových manažérů a být neustále vidět, si spíše pohoršili. Americký prezident Donald Trump se k vývoji pandemie vyjadřoval prakticky každý den během dlouhých tiskových konferencí, na nichž se pokoušel hrát roli hlavního krizového manažéra a dělat zároveň politiku, takže se opakovaně zamotával do protichůdných vyjádření i kroků.
Výsledkem je, že jeho popularita během koronakrize výrazně nevzrostla, ačkoliv američtí prezidenti mají během podobných krizí obvykle podporu i těch Američanů, kteří jinak nepatří k jejich příznivcům. Trump se dokázal znemožnit do té míry, že ho to nakonec může stát znovuzvolení.
Český premiér Andrej Babiš zvolil stejnou taktiku. V prvních týdnech chtěl být všude vidět. Přicházel ale s nereálnými sliby, působil zmatek a jeho vyjádření byla chaotická.
Kvůli tomu, aby mohl hrát roli hlavního krizového manažéra, dokonce brzdil ustavení Hlavního krizového štábu. A když k jeho ustavení konečně svolil, prosadil do jeho čela náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu, ač podle zákona měl v čele stanou ministr vnitra Jan Hamáček.
Když se Hamáček šéfem krizového štábu po několika týdnech odkladů konečně stal, rychle svojí věcností a tahem na branku Babiše zastínil. Stejně tak jako před ním Prymula.
Výsledkem je, že Babiš se v průzkumech propadl v hodnocení politiků, kteří hráli klíčovou roli v koronakrizi až za Prymulu a Hamáčka. Preference jeho hnutí ANO sice mírně vzrostly, ale ve srovnání třeba s CDU Merkeklové nebo jiných evropských stran, jejichž lídři stáli během boje s pandemií v čele vlád, je nárůst preferencí ANO překvapivě malý.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Méně je prostě někdy více. Což Babiš ani Trump ve svém velikášství evidentně nepochopili. Až nyní budou čelit v čele svých zemí hospodářské krizi, která přichází, budou jim body, které mohli získat v očích veřejnosti při boji s koronavirem, možná dost chybět. Což se může neblaze podepsat na jejich politické budoucnosti.