Hlavní obsah

Lidský druh byl kdysi málem na vymření

Novinky, Alexandr Petrželka
STANFORD

Lidstvo se někdy během poslední fáze svého vývoje v Africe smrsklo na pouhé dva tisíce jedinců. Na základě analýzy DNA to zjistil rusko-americký vědecký tým. Vědci z americké Stanfordovy univerzity a Ruské akademie věd podrobili analýze celkem 337 typů lidské DNA z 52 zemí světa.

Článek

Člověk moudrý (Homo sapiens sapiens) je nízkou variabilností svého genetického kódu mezi živočichy vzácností - DNA prakticky každého člověka se svým složením neliší od ostatních šesti miliard jedinců. Mezi šimpanzi, jejichž DNA je lidské nejblíže, se přitom vyskytují mnohem pestřejší variace.

Šimpanzí a lidská vývojová větev se oddělily asi před 5-6 milióny lety, ale i jedna šimpanzí tlupa má DNA "pestřejší" než polovina lidstva. U lidí se mutace objevují jen v tzv. mikrosatelitech, krátkých úsecích DNA, a to v závislosti na početnosti předků.

Právě mikrosatelity tým využil ke sledování příbuznosti zkoumaných vzorků populací a ke "spočítání" společných předků. Vědci tak došli k závěru, že v jednom okamžiku své prehistorie - asi před 70 milióny lety - existovaly současně pouhé dva tisíce jedinců moderního člověha moudrého - na rozdíl od statisíců či miliónů šimpanzů.

"Původní" lidé dál žijí v Africe

Dva tisíce jedinců je kriticky málo pro udržení druhu. Vědci proto předpokládají, že "prarodiče lidstva" zřejmě téměř vyhubila nějaká nemoc či zvířecí predátor, případně vlastní bratrovražený boj. Stačilo tedy málo a svět by dnes vypadal jinak, dodává časopis.

"Nevylučujeme, že v té době žily v Africe ještě další lidské tlupy, musely by ovšem být velice nepočetné a žít velmi izolovaně," uvádí zpráva týmu, publikovaná v časopise American Journal of Human Genetics. Jako nejstarší a geneticky čisté populace badatelům vyšly dva africké kmeny lovců-sběračů, pygmejové Mbuti z pralesů v povodí Konga a botswanští křováci Khosiové.

Studium mikrosatelitů vedlo ještě k dalšímu zjištění. Přechod lidstva od stadia lovců-sběračů k zemědělcům živícím se obdělávání půdy, či přesněji jeho rozdělení na dvě velké skupiny, se uskutečnil někdy před 70 až 140 tisíci lety. Těsně poté se totiž lidé vydali z africké pravlasti do ostatních částí světa.

Časový údaj - 66 tisíc let - získaný nyní z analýzy mikrosatelitů odpovídá předchozímu výzkumu podle "mužského" chromozómu Y, který expanzi druhu Homo sapiens z Afriky datoval do doby před 70 tisíci lety.

Reklama

Výběr článků

Načítám