Korejci vyvinuli rýži s buňkami hovězího masa. Má to být nová superpotravina

Tým korejských vědců kolem výzkumnice Sohyeon Parkové v polovině února v časopise Matter publikoval zprávu, v níž oznámil úspěch při pokusu zkombinovat rýži s hovězím masem. A to nejen na talíři, ale přímo ve struktuře rýžových zrn.

Text zmiňuje, že rýže je již sama o sobě nutričně hodnotná, ale přidáním buněk z hospodářských zvířat lze dosáhnout ještě podstatně vyšších hodnot. V případě takzvané hovězí rýže vědci použili buňky ze svalových a tukových tkání skotu. Její růžové zbarvení však není důsledkem obsahu „masa“, ale pochází z média, s jehož pomocí se šlechtí buněčné kultury. Barva tak může být teoreticky libovolná.

Korejci experimentovali i s dalšími plodinami, například se sójou, ale rýže se ukázala jako nejvhodnější. Zjednodušeně řečeno totiž mají živočišné buňky schopnost vytvářet tkáně a porézní struktura rýžových zrn poskytuje vhodné podmínky pro jejich růst.

Na zrna se tedy aplikují živočišné buňky a nechají se rozrůstat. Finální produkt vznikne za devět až jedenáct dnů a je tužší a křehčí než klasická rýže. Varianta, která obsahuje více svalové tkáně, pak podle výzkumníků voní po hovězím mase a mandlích, zatímco primárně „tuková“ verze po smetaně nebo kokosovém oleji.

Vedle výživových benefitů by hovězí rýže měla také představovat přínos životnímu prostředí a stát se dostupnou alternativou masa. Server CNN uvádí, že ve Spojených státech nyní hovězí maso stojí v průměru 14,88 dolaru za kilogram (zhruba 350 korun) , zatímco u rýže je to 2,20 dolaru (51 korun). Hovězí rýže by pak neměla být o moc dražší.

Podle současných propočtů by kilogram stál jen 2,23 dolaru (52 korun), přičemž výživové benefity masivně překonávají pouze velmi malý nárůst ceny. Velkoprodukce takové rýže by pak mohla přispět ke značnému snížení emisí oxidu uhličitého pocházejícího z chovu hospodářských zvířat, přičemž nejvíce tohoto plynu produkuje právě skot.

Výzkumný tým dokonce nastiňuje teoretickou možnost, že by průmyslové chovy hovězího dobytka mohly v budoucnosti zcela zaniknout. Živočišné buňky totiž lze množit laboratorně, a při jejich dostatečných zásobách by tedy nebylo potřeba získávat je přímo ze zvířat. „Dal by se tak vytvořit udržitelný potravinový systém,“ uvedla Parková.

Nápad korejských vědců zaujal i další odborníky. Například expert na zemědělství a klima, profesor Neil Ward z University of East Anglia v Norwichi, hodnotí dostupná data velmi pozitivně, ale jako rozhodující kritérium obecně vidí skutečnost, nakolik bude laboratorně vyvinutým potravinám nakloněna veřejnost, tedy sami konzumenti.

Ale to se v nejbližší době ještě neukáže, protože hovězí rýže se v obchodech ani restauracích jen tak neobjeví. Korejští výzkumníci totiž mají naplánované další fáze vývoje, v nichž chtějí dosáhnout ještě vyšších nutričních hodnot a zefektivnit růst živočišných tkání ve struktuře zrn.

Parková však je velmi optimistická ohledně toho, že jednou by se tato hybridní potravina skutečně měla objevit v běžném prodeji a nejen tam. „Mohla by sloužit jako potravinová pomoc při hladomoru, součást vojenské stravy, nebo dokonce jako potravina při misích ve vesmíru,“ hledí výzkumnice do budoucnosti.