Článek
Jeden den mluvíte s nejvyššími státníky světa, abyste hned ten druhý mluvili s přednostou zapadlé stanice kdesi v Anglii. Většina lidí by v jednom či druhém případě (záleží na tom, zda vás baví víc politika nebo železnice) i přes všechno úsilí dala mimoděk najevo svůj nezájem či znuděnost.
Nikdy, nikdy nemluvila o sobě. Nikdy si na nic nestěžovala. Vždy se soustředila na druhou osobu a přednášela tak, jako by ji mé odpovědi opravdu zajímaly.
Nikoliv tak královna Alžběta II. „Je nejlepším mistrem konverzace,“ svěřil se před lety v rozhovoru pro Business Insider James Rosebush, bývalý vysoce postavený úředník Bílého domu za Reaganova prezidentství.
V rozhovoru popisuje, jak jí kdysi předával počítač jako dar. „Co si myslíte o stále větším používání počítačů?“ vypálila ihned královna. Na večeři se zase živě zajímala, co Rosebush pije.
„Mohlo to být cokoliv. Triviální nebo důležité. Vždy to ale bylo zaměřeno na mě – jako kdybych já byl ten důležitý,“ uvedl Rosebush. „Nikdy, nikdy nemluvila o sobě. Nikdy si na nic nestěžovala. Vždy se soustředila na druhou osobu a přednášela tak, jako by ji mé odpovědi opravdu zajímaly,“ dodal.
K tomu dokázala přidat svůj suchý britský smysl pro humor. Když ji kanadský premiér připomněl, že je dvanáctým premiérem za její vlády před začátkem svého projevu, suše pronesla: „Díky, že jste mi připomněl, jak jsem stará.“
Při slavnostním krájení dortu k jejímu nedávnému jubileu na trůnu zase použila šavli. Po zdvořilém upozornění, že je k dispozici i nůž, odsekla s hranou podrážděností. „Já vím, že tam je. Ale takhle je to zajímavější.“
Ne vždy ji však všechna setkání byla po chuti a ne vždy měla náladu v konverzaci pokračovat. Proto měla se svými lidmi dohodnuté nenápadné signály pomocí pozice své kabelky. Když si ji přendala z jedné ruky do druhé, byl to signál, že si přeje konverzaci ukončit. V takovém případě někdo přispěchal a královnu odvedl za jinými povinnostmi.
KVÍZ: Jak dobře jste znali britskou královnu Alžbětu II.?
Ať už se však královna rozhovory bavila nebo ne, drtivá většina lidí ji brala za okouzlující a zvídavou dámu. Koneckonců i dle Alžběty II. toto byla jedna z jejích královských povinností. A zhostila se jí se ctí a grácií.