Článek
Oddělení onomastiky se ročně zabývá zhruba pěti sty žádostmi o posouzení rodného jména. „Někdy se nad rodnými jmény podivuji, ale rodičům jejich volbu nijak nevymlouváme. Posuzujeme, zda požadované jméno vyhovuje z jazykového hlediska zákonným nařízením. Pokud jméno existuje, nic nebrání jeho zápisu,“ vysvětluje Žaneta Dvořáková z oddělení onomastiky.
Takovou situaci řešili i manželé Horcí z jižní Moravy. V roce 2012 si Halka Horká z porodnice v Ivančicích odvážela svoji dceru. Ovšem bez rodného listu. Úřady tehdy totiž neschválily jméno Halka, které pro dítě Horcí vybrali, po mamince. „Paní z matričního úřadu v Ivančicích tehdy volala a říkala, že nám jméno nemůžou schválit, že to konzultovali s odbornicí a je to domácký tvar jména, který je nepřípustný. Ať dáme Halinu, což jsme tedy rozhodně nechtěli,“ vzpomíná Horká. Matrika nakonec jméno Halka po pár dnech Horkým povolila, ale jen proto, že už se tak jmenuje matka dítěte.
Jiný příběh se odehrál v roce 1985. Jana Soukupová z Brna si tehdy pro svého syna zvolila jméno Jorik. To ale neprošlo. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, který jména posuzoval, to zamítl. „Odvolali jsme se celkem dvakrát, ale ani to nepomohlo. Z akademie mi tehdy vzkázali, ať už to dál nezkouším,“ vzpomíná Soukupová.
Trvalo to víc jak půl roku, a protože chlapec bez jména neměl celou dobu rodný list, neměla Jana Soukupová ani nárok na přídavky na dítě. „Pak mi přišel dopis z matriky města Brna, že dítě se dlouho nejmenuje, a proto bude úředně pojmenováno František. Pomohla mi přítelkyně, která právě vystudovala jazykovědu na filozofické fakultě a byla zaměstnaná v Brně, v Ústavu pro jazyk český. Napsala kladný posudek, že se můj syn může jmenovat Jorik. Bylo to tehdy takové drobné vítězství nad bolševikem,“ říká s úsměvem Soukupová.
Dcera Danone, jako oblíbený jogurt
Jména, která v českém prostředí mohou vypadat neobvykle, posuzovali na oddělení onomastiky mnohokrát. „Je ale třeba si uvědomit, že v místě svého původu, odkud třeba pochází jeden z rodičů, to mohou být jména zcela běžná, a naopak se tam budou podivovat nad těmi našimi,“ upozorňuje Žaneta Dvořáková.
S neobvyklým jménem se na ústav obrátila i žena, která chtěla svoji dceru pojmenovat Danone, a to proto, že v těhotenství hodně jedla jogurty této značky. „To samozřejmě nejde. Zapsat se dají pouze rodná jména, nikoli názvy výrobků a značek,“ vysvětluje odbornice.
Schválit odmítají ona a její kolegové také jména, která si žadatelé vymyslí, nebo taková, která se snaží si nějak pravopisně ozvláštnit, například zdvojením souhlásek. „Upřímně, někdy si říkám, jestli to myslí opravdu vážně a uvědomují si, jak moc tím mohou dítěti do budoucna zavařit, ale jak se říká, proti gustu žádný dišputát.“
Ročně obdrží oddělení kolem pěti stovek žádostí. Pokud někdo chce zapsat jméno, ať už pro své dítě, nebo pro sebe, které na matričním úřadu nenajdou ve zdrojích, matriky většinou takového žadatele odkážou právě na pracovníky oddělení onomastiky, aby si od nich vyžádal odborné stanovisko. „Na nás se tedy obracejí přímo občané. Postup je velmi jednoduchý, stačí vyplnit on-line formulář na webu ústavu,“ uvedla Dvořáková.
Na vypracování posudku mají třicetidenní lhůtu a cena se pohybuje většinou do 1 500 korun. „V případě, že zjistíme, že jméno zapsat nepůjde, kontaktujeme samozřejmě žadatele a snažíme se společně najít nějaké varianty, které by byly z jazykového hlediska v pořádku.“
Honza, Maruška i čaroděj Albus
Matrikářky by bez problémů měly zapsat jména, která již byla v minulosti kladně posouzená. A taky ta, která jsou uvedená na seznamu ministerstva vnitra, nebo která najdou v publikaci Miloslavy Knappové „Jak se bude vaše dítě jmenovat?“. Publikace vyšla v 6. doplněném vydání naposledy v roce 2017 a obsahuje 17 000 ověřených podob jmen. „Je to nejrozsáhlejší slovník osobních jmen, jaký je u nás k dispozici. Úvodní teoretická část odpovídá tehdejšímu stavu legislativy, takže například nedoporučuje zápis jmen zdrobnělých a domáckých, například Honza, Maruška a podobně. To se ale změnilo novelou platící od 1. ledna 2024,“ dodala Dvořáková.
Na výběr jmen má podle ní vliv i popkultura, média a sociální sítě. „Vliv popkultury můžeme hledat u jmen jako Ciri a Yennefer, neboť se jedná o postavy z oblíbené knižní, videoherní či seriálové série Zaklínač. Eddard se objevuje v sérii Hra o trůny, Albus je čaroděj z Harryho Pottera… Většina rodičů je ale pořád dost konzervativní, takže toto jsou spíše výjimky.“
Odborníci přiznávají, že málokteré jméno je překvapí. Ale i tady se najdou výjimky. „Nedávno se na nás obrátil jeden vězeň, který si chtěl nechat změnit příjmení na Psycho. Museli jsme mu však odpovědět, že to opravdu nepůjde,“ říká znalkyně.
