Článek
Státní komise, jež má na starosti udělování vývozních licencí, ji tento měsíc poskytla většině ze čtyřiceti žadatelů z obranného sektoru. Ti chtěli vyvážet materiál nebo v zahraničí nabízet své služby, potvrdil v rozhovoru pro agenturu Reuters Alojan, který je současně členem komise.
K možnému objemu exportu dodal: „Když vezmeme v potaz hotové výrobky, náhradní díly, součástky a služby, které mohou být poskytnuty, jde o několik miliard dolarů.“ To znamená desítky miliard korun.
Označil přitom vývozní potenciál v oblasti obrany za „výrazně vyšší“ než před válkou. O exportním boomu by však podle jeho slov nehovořil, protože na prvním místě stojí potřeby ukrajinských ozbrojených sil, když ruské jednotky na východě postupují a Rusko dál útočí na města a infrastrukturu v hlubokém týlu.
Žádná z licencí se netýká zbraní připravených k nasazení a většina se týká vývozu, který souvisí s následným zpětným dovozem zbraní, které užívá Ukrajina na bojišti.
Část se týká ukrajinsko-amerického programu označovaného jako FrankenSAM, kdy se sovětské systémy protivzdušné obrany upravují pro vypalování západních střel. Ze systému Buk M1 se vypalují rakety RIM 7 Sea Sparrow, je však potřeba upravit naváděcí zařízení.
Podobně se musejí upravovat sovětská letadla a západní přesná munice, kterou nesou. Nejde jen o úpravu roztečí závěsníků, nýbrž také o integraci naváděcího zařízení do avioniky.
Zájem z USA, Německa i Blízkého východu
Alojan uvedl, že zájem o špičkovou ukrajinskou obrannou technologii projevily Německo, Británie, Spojené státy, skandinávské země, tři arabské a jedna asijská země.
Jedna z blízkovýchodních zemí s dlouhou historií obchodů se zbraněmi s Ukrajinou má zájem o drony a výrobu těžkých vozidel. Alojan její jméno nechtěl uvést.
Kyjev má sice zájem prodávat hotové výroby, ale upřednostňuje vytváření společných podniků a dalších forem spolupráce s jinými zeměmi, aby získal finanční zdroje a měl přístup k novým technologiím a vytvořil nové dodavatelské řetězce zbraní.
Alojan zdůraznil, že přednost při exportu a spolupráci budou mít státy, které nejvíce podporují Ukrajinu.
Kyjev také zvažuje uvalení exportní daně na vývoz zbraní a vojenského materiálu, o které zatím nerozhodl. Daň by ale mohla obhájit obnovu exportu za války, protože by výnosy z ní mohly jít na podfinancované vojenské potřeby.
