Článek
Jak stanici RFE/RL sdělily diplomatické zdroje, evropské země považují požadavky Kalasové za maximalistické. „Evropa ale jen reaguje na maximalistické požadavky Ruska vůči Ukrajině,“ poznamenal jeden z diplomatů. Zdůraznil, že dosažení míru nezávisí jen na případných ústupcích Kyjeva.
Podle RFE/RL by přinejmenším část tohoto návrhu měla být projednána na setkání ministrů zahraničí EU v Bruselu 23. února.
První část dokumentu uvádí, že pokud Ukrajina omezí velikost svých ozbrojených sil nebo stáhne vojska z určitých oblastí, musí totéž udělat Rusko. Zároveň nesmí být povoleno uznat okupovaná území de iure a tyto oblasti musí být demilitarizovány.
V části o evropské bezpečnosti pak dokument, který rozeslala šéfka unijní diplomacie Kallasová, vyzývá k ukončení dezinformačních kampaní, kybernetických útoků, sabotáží, narušování vzdušného prostoru a vměšování do voleb. Dále pak požaduje Bělorusko bez jaderných zbraní a zákaz ruské vojenské přítomnosti v této zemi, stejně jako na Ukrajině, v Moldavské republice, Gruzii a Arménii.
Návrh Kallasové tak reaguje na skutečnost, že ruské síly jsou celá desetiletí rozmístěny v separatistických regionech, jako je Abcházie a Jižní Osetie na gruzínském území či Podněstří v Moldavsku, a také na základnách v Arménii a Bělorusku.
Dokument rovněž vyžaduje respekt k mezinárodnímu právu. To znamená mimo jiné, že nebude žádná amnestie pro válečné zločiny, umožní se přístup mezinárodním vyšetřovatelům a zakotví se nadřazenost mezinárodních závazků nad ruskou domácí legislativou.
Reparace a kompenzace pro Ukrajinu
Dále stanoví reparace Ukrajině a kompenzaci škod způsobených Ruskem evropským státům a společnostem, včetně škod na životním prostředí. EU zmrazila ruský majetek v hodnotě přibližně 210 miliard eur (přes pět bilionů korun) a podle návrhu by výnosy z této částky měly směřovat na Ukrajinu.
Na domácí scéně by pak Rusko mělo splnit především požadavek na konání svobodných voleb pod mezinárodním dohledem, propuštění politických vězňů a návrat deportovaných civilistů a unesených ukrajinských dětí.
Podle nejmenovaného evropského diplomata tak EU „oplácí ruské maximalistické požadavky na Ukrajinu“. Z těch vyplývá, že se Kreml i nadále odmítá vzdát svého cíle ovládnout celý ukrajinský region Donbas, včetně částí, které nedokázal dobýt. Požaduje snížení počtu vojáků v ukrajinské armádě a brání se myšlence na západní bezpečnostní záruky či úhradu škod způsobených válkou.
Americký prezident Donald Trump se snaží přimět Kyjev a Moskvu, aby dospěly k dohodě, která by válku ukončila. Šéf Bílého domu - nejspíš i s ohledem na listopadové volby do Sněmovny reprezentantů a části Senátu, které budou referendem o jeho úspěšnosti v polovině mandátu - tlačí obě strany na to, aby mírová dohoda vznikla do června.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jeho země čelí většímu tlaku, aby učinila zejména územní ústupky, než jakému čelí Rusko.
