Hraničí to se závislostí. Zákaz umělé inteligence lidé v práci obcházejí

Právě kvůli sběru dat od uživatelů čelila společnost OpenAI velké kritice. Například Itálie to uvedla jako hlavní důvod – společně s nedostatečnou kontrolou věku uživatelů – k zablokování služby v zemi, ke kterému došlo letos začátkem dubna. Opět zprovoznit chatovacího robota v této jihoevropské zemi se podařilo až v květnu.

Stalo se tak poté, co ChatGPT dostal anonymní režim, který už dotazy uživatelů vůbec neukládá.

Svým zaměstnancům přesto zakázaly používat ChatGPT a další podobné systémy kvůli obavám o únik dat také společnosti Samsung, JP Morgan, Apple či Amazon.

Jenže spousta zaměstnanců tuto technologii zbožňuje natolik, že si na ni vypěstovali přímo závislost, jak poukázala stanice BBC. „Jsou to praktické nástroje, které usnadňují život. Vezměte si takovou agregaci obsahu – místo abyste se probírali několika zdroji a našli jen nepřehledné organizační zásady, ChatGPT vám dokáže během chvilky dodat užitečný první návrh,“ řekl Bryan Hancock ze společnosti McKinsey & Co. sídlící ve Washingtonu.

„Umí vám také pomoci s technickými úkoly, jako je kódování, a plnit rutinní úkoly, které uleví kognitivní zátěži zaměstnanců i jejich časovému rozvrhu,“ doplnil Hancock.

Obchodní konzultant Matt z Berlína a jeho kolega byli na pracovišti mezi prvními, kteří ChatGPT objevili, a to jen pár týdnů po jeho vydání. Podle jeho slov jim tento chatbot změnil práci přes noc. „Bylo to jako objevit nějaký cheat ve videohře,“ svěřil se Matt serveru BBC.

„Položil jsem opravdu technickou otázku ze své doktorské práce a program mi dal odpověď, na kterou by nikdo bez konzultace s lidmi, kteří mají velmi specifické odborné znalosti, nepřišel. Hned jsem věděl, že tohle úplně změní pravidla hry,“ dodal.

Každodenní úkoly v jeho svižném pracovním prostředí – jako je vyhledávání vědeckých témat, shromažďování zdrojů či vytváření důkladných prezentací pro klienty – se najednou staly hračkou. Mělo to jediný háček: Matt s kolegou museli držet používání ChatGPT pěkně pod pokličkou. Nástroj otevírali potají, hlavně ve dnech, kdy pracovali z domova.

„Proti kolegům jsme měli výraznou konkurenční výhodu – práci jsme odevzdávali mnohem rychleji a oni nechápali, jak je to možné. Na našeho vedoucího to udělalo velký dojem a o našem výkonu hovořil i s vyšším managementem,“ uvedl Matt.

Ať už je tato technologie ve firmách výslovně zakázána, se skřípěním zubů tolerována, anebo dále poskytuje některým pracovníkům skrytou výhodu, zaměstnanci tak či onak hledají způsoby, jak generativní nástroje umělé inteligence diskrétně používat.

Technologie umělé inteligence se čím dál více stává zákulisní pracovní pomůckou: v únorovém průzkumu profesní sociální sítě Fishbowl uvedlo 68 procent z více než 5000 respondentů, kteří v práci AI používají, že o tom jednoduše neříkají svým šéfům.

Ale i tehdy, když firmy umělou inteligenci na pracovišti nezakazují, mohou zaměstnanci chtít její používání raději skrývat před kolegy. „Kolem AI zatím nemáme zavedené normy – ale na první pohled to může vypadat, že vlastně připouštíte, že ve své práci nejste až tak dobří, když za vás řadu vašich pracovních úkonů dělá stroj,“ konstatoval Simon Johnson, vedoucí oddělení pro globální ekonomii a management na MIT Sloan School of Management v americkém Massachusetts. A dodal: „Je jen přirozené, že to lidé chtějí skrývat.“

Výsledkem je, že vznikají internetová fóra, kde si lidé sdělují strategie, jak zůstat nenápadní. V komunitách, jako je Reddit, vyhledávají rady, jak zákazy AI na pracovišti tajně obcházet. Ať už pomocí high-tech řešení – například integrováním nástroje ChatGPT do nativní aplikace maskované jako pracovní nástroj, nebo těch zcela primitivních – přidáním okna pro ochranu soukromí nebo diskrétním přístupem k nástrojům AI prostřednictvím osobního telefonu položeného na pracovním stole.

A stále více pracovníků, kteří si na používání umělé inteligence zvykli, zřejmě vskutku bude muset začít hledat způsoby, jak se vyhnout nežádoucí pozornosti. V srpnovém průzkumu společnosti BlackBerry mezi 2000 vedoucími pracovníky v oblasti IT tři čtvrtiny z nich uvedly, že v současné době zvažují nebo již zavádějí zákazy ChatGPT a dalších generativních aplikací AI na pracovišti, přičemž 61 procent uvedlo, že tato opatření mají být dlouhodobá nebo trvalá.

Jakkoli tyto zákazy mohou firmám pomoci udržet citlivé informace z dosahu nepovolaných rukou, podle Hancocka se jim mohou zákazy generativní umělé inteligence hlavně z dlouhodobého hlediska vymstít. „Nástroje AI se mají stát součástí praxe zaměstnanců, takže omezování přístupu k nim bez jasné vize, kdy a jak budou přijaty – například po zavedení ochranných směrnic, může vést k frustraci,“ říká Hancock. „A frustrace může lidi přimět k tomu začít uvažovat o tom, že půjdou pracovat někam, kde budou mít přístup k nástrojům, které ke své práci potřebují,“ dodává.

Pokud jde o Matta, ten našel řešení, jak se stále udržet o krok napřed. Spolu s kolegou začal tajně používat vyhledávací platformu Perplexity. To je podobně jako ChatGPT generativní nástroj umělé inteligence, který na základní pokyny okamžitě vrací komplexní písemné odpovědi. Matt má Perplexity ještě raději než ChatGPT: obsahuje aktuální informace a cituje zdroje, které lze rychle zpětně ověřit, což je ideální, když jeho prezentace vyžadují důkladné a aktuální znalosti. Na svém pracovním notebooku, na němž často pracuje na dálku, se na ni obrací se stovkami dotazů denně a používá ji častěji než Google.

Matt doufá, že se mu podaří nový oblíbený nástroj umělé inteligence udržet v utajení co nejdéle. Stojí mu to za menší nepohodlí, když musí občas v kanceláři ztemnit obrazovku notebooku – ale nemusí se dělit o své zdroje se širším týmem. „Raději si ponechám konkurenční výhodu,“ uzavřel.