Ruská centrální banka navrhla zákaz používání a těžby kryptoměn

Rusko se už delší dobu staví proti kryptoměnám a upozorňuje, že je lze využívat k praní špinavých peněz či financování terorismu. Země v roce 2020 sice poskytla kryptoměnám právní status, ale zakázala jejich používání jako platebního prostředku. Centrální banka varovala, že na trhu s kryptoměnami se mohou vytvářet bubliny, což může ohrozit finanční stabilitu i občany.

Banka proto nyní navrhla zakázat finančním institucím provádět jakékoliv operace s kryptoměnami. Vyzvala i k vytvoření mechanismu, který by blokoval transakce vedoucí k nákupu či prodeji kryptoměn za tradiční měny. Rusové jsou podle centrální banky aktivními uživateli kryptoměn a ročně s nimi uskuteční transakce v objemu kolem pěti miliard dolarů (přes 100 miliard Kč).

Rusko je zároveň třetím největším hráčem v těžbě kryptoměn za Spojenými státy a Kazachstánem. Podle centrální banky vytváří těžba kryptoměn problémy kvůli spotřebě energie. „Nejlepší řešení je zavést zákaz těžby kryptoměn v Rusku,” uvedla banka. Ve své zprávě rovněž poukázala na kroky, které proti kryptoměnám podnikly jiné země, například Čína.

Server CNBC upozornil na to, že čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) loni na podzim oznámila, že bude „i nadále bojovat proti těžbě kryptoměn“. Komisi vadí především fakt, že těžba kryptoměn vede „k velké spotřebě elektřiny a emisím“.

Zástupci komise také zdůraznili, že těžba virtuálních mincí nemá „žádné klady pro rozvoj průmyslu ani pro vědecký pokrok“.

Už v září čínská centrální banka oznámila, že jsou všechny kryptoměnové transakce postaveny mimo zákon. Zákaz se netýká pouze služeb poskytovaných v Číně, ale také společností, které na území nejlidnatější země světa poskytují zahraniční kryptoměnové transakce.

V praxi to znamená, že Číňané nesmějí s kryptoměnami jakkoliv obchodovat. Nezákonné je i to, pokud někdo na území Číny poskytuje jakékoliv transakce spojené s kryptoměnami zahraničním společnostem či jednotlivcům.

V České republice objem obchodů s kryptoměnami podle údajů společnosti Bit.plus loni vzrostl o čtvrtinu téměř na pět miliard korun. Většinu transakcí tvořily bitcoiny a ethereum.