Stopka pro největší herní koupi? Britský premiér se zastal Microsoftu

O tom, že se obchod, respektive jeho blokace dotýká nejvyšších politických pater v Británii, není pochyb. Místopředseda správní rady Microsoftu Brad Smith se totiž po rozhodnutí CMA pustil do vlády Spojeného království kvůli tomu, že stopka pro celý obchod poškodí britský trh.

„Rozhodnutí CMA se negativně odrazí na chuti zahraničních firem do inovací a investic ve Spojeném království. Je to nejčernější den za čtyři desetiletí v Británii,“ nebral si žádné servítky ve vysílání televize BBC Smith.

Sunak, který je předsedou vlády teprve od loňského října, se tak dostal pod velký tlak. V předvolebních slibech se tento vůdce Konzervativní strany totiž voličům představoval jako „propodnikatelský“.

Britský premiér tak zablokování obchodu podle serveru Gameranx nechce dopustit. Usilovně pracuje na novém návrhu „strategického směřování s cílem minimalizovat zátěž pro podniky a podpořit investice a ekonomický růst“, kterým by se měli úředníci řídit.

Právě jasně nastavený regulační systém, který nebude překážkou v růstu firem, by mohl americkému softwarovému gigantu pomoci. „Systém musí dovolit firmám, aby se věnovaly tomu, co umějí nejlépe – vytváření pracovních míst a podpoře růstu ekonomiky,“ uvedl Sunak na LinkedInu.

CMA tvrdí, že akvizice by mohla „změnit budoucnost rychle rostoucího trhu cloudových her, což povede k omezení inovací a menšímu výběru pro britské hráče v příštích letech“. Proto podle dřívějšího prohlášení obchod zablokovali.

„Znepokojuje nás, že Microsoft by mohl využít kontroly nad populárními hrami, jako jsou Call of Duty a World of Warcraft, k poškození konkurence,“ uvedla již dříve Sorcha O’Carrollová, která má v CMA na starosti firemní fúze.

Microsoft přitom ještě před verdiktem CMA učinil řadu ústupků. Americký počítačový gigant se zavázal upravit své licenční dohody tak, aby uživatelé a všechny cloudové herní platformy mohli po dobu deseti let streamovat hry této společnosti bez placení licenčních poplatků.

Došlo také k uzavření licenčních smluv s konkurenty v oblasti cloudového hraní – například se společností Nvidia, ukrajinskou firmou Boosteroid či japonskou společností Ubitus.

Americký softwarový gigant také uzavřel dohodu se společností Nintendo, která zaručuje, že v případě provedení akvizice přinese hru Call of Duty na herní platformy společnosti japonského herního giganta.

Americká společnost Valve, která vlastní největší světovou platformu pro distribuci videoher Steam, však dohodu s Microsoftem uzavřít odmítla. Jako důvod představitelé společnosti uvedli, že „mají v Microsoft důvěru“ i bez zbytečných smluv.

Právě díky těmto ústupkům již spojení obou společností tento týden schválila Evropská unie (EU). „Tyto závazky řeší obavy o hospodářskou soutěž, které komise identifikovala, a představují významné zlepšení pro cloudové hry ve srovnání se současnou situací,“ stojí podle agentury Reuters v prohlášení EK.

Microsoft plánoval dokončit akvizici během tohoto finančního roku, který skončí 30. června 2023. Zda se tento termín kvůli úředním řízením neposune, zatím není jasné. Pokud by ale americkému softwarovému gigantu úřady nakonec ustoupily, šlo by o největší koupi všech dob v celé historii videoher.

Po úspěšném dokončení celého obchodu by se Microsoft proměnil v třetí největší herní firmu na světě, alespoň tedy co se tržeb týče. Zařadil by se tak těsně za společnosti Tencent a Sony. Microsoft by se stal majitelem celé řady zvučných jmen herního světa – zmiňme alespoň Call of Duty, World of Warcraft, Diablo, Candy Crush, Tony Hawk, Diablo, Overwatch, Spyro, Hearthstone, Guitar Hero, Crash Bandicoot a StarCraft.