Článek
Za nedostatečný považují boj kabinetu s dezinformacemi podle průzkumu především mladí lidé. „Ve vyšší míře tento prostor zaujímají lidé ve věku do 29 let - v 75 procentech případů. Lidé se středoškolským vzděláním s maturitou v 70 procentech případů,“ řekl ČRo ředitel Medianu Přemysl Čech. Opačný názor zastávají častěji lidé se základním vzděláním nebo voliči opozičního hnutí SPD.
Podle rozhlasu dezinformacím a konspiračním teoriím snadněji podléhají lidé, kteří přestanou věřit institucím, úřadům, státu nebo obecně systému, Příčinou bývá i nedostatečná mediální gramotnost. Zcela nekriticky dezinformace přejímá asi šest procent veřejnosti. Český rozhlas provozuje projekt Ověřovna, který dezinformace ve veřejném prostoru vyvrací.
Dezinformace je politický nástroj. Třeba pro svolání demonstrace
Konspirační weby by podle nové metodiky ministerstva pro místní rozvoj neměly dosáhnout na veřejné peníze. Metodika pro zadávání on-line reklamy má pomoct k tomu, aby se reklamy veřejných institucí nezobrazovaly na dezinformačních a konspiračních webech.
V roce 2022 podle Bezpečnostního centra Evropské hodnoty čítala česká dezinformační scéna 39 aktivních a relevantních dezinformačních webů, tedy o sedm méně než v roce 2021. Sledované weby dohromady vydaly za rok 126.826 článků, oproti roku 2021 je to pokles o zhruba 70 000. Pokles podle autorů způsobil ústup koronavirové pandemie a dočasná blokace dezinformačních webů po začátku invaze Ruska na Ukrajinu.
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
Šéf OpenAI se obává vlivu umělé inteligence na práci, volby i dezinformace
