Hlavní obsah

Při blokování webů nebo blogů bude mít poslední slovo soud

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zablokování dezinformačního webu nebo blogu bude předcházet pokyn tajných služeb a policie, pak příslušného dohledového úřadu. Pojistkou proti zneužití bude soud, který rozhodne, zda se tak stalo právem.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Počítá s tím chystaný zákon k blokování online obsahu ohrožujícího národní bezpečnost, který míří z ministerstva vnitra do meziresortního řízení. Stát tak chce mít možnost čelit dezinformační vlně. Vnitro přichází s nástrojem, který zbyl po zrušení kritizovaného akčního plánu proti dezinformacím.

Soud má na verdikt sedm dní

„Je tam několik kritérií, která to musí splňovat. Jedno z nich je, že to musí být nebezpečná informace velkého rozsahu. Měly by se k tomu vyjadřovat tajné služby, policie a pak teprve by došlo k rozhodnutí úřadu. Bezpečnostní složky by měly reagovat velmi rychle, protože to monitorují, a buď s tím přijdou samy, nebo na žádost veřejnosti,“ popsal Právu princip zákona místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Martin Exner (STAN).

Úřad po vyhodnocení rizika pak webovou stránku nebo příspěvek na sociálních sítích buď zablokuje, popřípadě skryje pro veřejnost a nechá k nahlédnutí jenom úředníkům, kteří budou rozhodovat o dalším postupu. Bude taky možné vypnout jen část obsahu, například blog, který je součástí zpravodajského webu. Dohledový úřad také bude muset vést veřejný seznam vydaných rozhodnutí na základě tohoto zákona.

Dezinformace je zbraň na úrovni tanku nebo raketometu
Martin Exner, poslanec (STAN)

Autor, který závadný obsah zveřejnil, se v případě trvalého blokování bude moci obrátit na soud a ten by v takovém případě musel do sedmi dnů rozhodnout, zda to bylo učiněno právem. „Soudní rozhodnutí je ta pojistka, aby to nemohla být nějaká politická vládní cenzura,“ uvedl Exner.

„Do konce roku 2024 by rozhodujícím orgánem bylo ministerstvo vnitra, ale poté by tato pravomoc přešla na Český telekomunikační úřad. Je to tam proto, aby se ČTÚ stihl připravit, mít na to pracovníky a podobně,“ doplnil poslanec.

Definice „ohrožení národní bezpečnosti“ se podle něj nemusí vztahovat přímo na politiku. „Když byly při covidu šířeny zprávy, že se má pít nějaká chemikálie, že by to mělo pomoct, tak to jsou věci, které mohou ohrozit zdraví a životy mnoha lidí. Dezinformace je zbraň na úrovni tanku nebo raketometu a je potřeba s tím pracovat,“ doplnil.

V praxi tak podle organizace Rekonstrukce státu nepůjde vypnout obsah, který tvrdí, že „Rusko je spasitel“, ale naopak takový, který vyzývá k násilí proti uprchlíkům.

Už žádný akční plán

„Stále je zde několik bodů, ve kterých považujeme za důležité zákon dále vylepšit. Prosazujeme výjimku z blokování pro faktické výroky (vytržené z kontextu, pozn. red.) a také automatický soudní přezkum každé blokace,“ uvedl právník a analytik Rekonstrukce státu Miroslav Crha.

Připravovaný zákon je jedním z nástrojů, jak by stát chtěl čelit dezinformacím po odchodu vládního zmocněnce Michala Klímy. Ten připravil akční plán pro čelení dezinformacím, který byl částí odborníků i politického spektra kritizován.

Kromě přípravy komunikačních kampaní pro každé ministerstvo měl zřizovat grantový program pro neziskové organizace bojující proti dezinformacím v rozsahu 50 milionů korun ročně, dvojnásobná částka by pak šla na podporu nezávislých médií. Kritici se obávali netransparentního rozdávání peněz médiím spřízněným s vládou.

Dezinformace je součást propagandy a je definovaná jako nepravdivá informace, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí.
poslanec Pirátů Jakub Michálek

S tím už nepočítá ani národní poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar, který má nově agendu na starosti. „Je důležité se soustředit na konkrétní kroky zlepšení odolnosti českého bezpečnostního systému než psát další akční plán. (…) Tuto problematiku musíme řešit konkrétně, střízlivě a vždy se dívat na to, aby jednotlivé kroky českého státu přinesly více dobrého a méně mohly být zneužity,“ řekl Právu.

Nálepka, nebo propaganda?

Exner očekává rozsáhlou politickou debatu s opozicí, což už bylo vidět na jednání Sněmovny minulý týden k novele zákona o změně výběru rad České televize a Českého rozhlasu.

„Za mě to vychází tak, že dezinformace je vlastně nepohodlná informace. To znamená, že tenhle váš boj proti tzv. dezinformacím je velmi nebezpečný a už ten, kdo se vůči tomu vymezuje, dostává nálepku, že vlastně chce šířit dezinformace, a to není pravda,“ konstatoval poslanec za ANO Patrik Nacher.

„Dezinformace je součást propagandy a je definovaná jako nepravdivá informace, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí. Příkladem je váš šéf, když před volbami strašil lidi, že se jim nastěhují migranti do chat,“ reagoval na to poslanec Jakub Michálek (Piráti).

Ministr vnitra Vít Rakušan Právu již v minulosti sdělil, že s návrhem raději počká a nechá ho právně vylepšit, tak aby dokázal i přes kritiku obstát. Chtěl by ho ale představit už letos.

„Systémová nelegislativní opatření a dobrá komunikace jsou mnohem důležitější než samotný zákon,“ uvedl.

KOMENTÁŘ: Scestná idea boje s dezinformacemi – Alex Švamberk

Komentáře

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám