Kyberpodvodníci letos obírají lidi o více peněz, oběti často ignorují varování

Například od klientů České spořitelny se v prvním pololetí podařilo podvodníkům vylákat 238 milionů korun, což je meziročně nárůst o 41 procent.

„Na nárůstu se stejnou měrou podílejí dva faktory. Jednak došlo k dramatickému nárůstu případů, kdy podvodník klienta přesvědčí k výběru hotovosti a jejímu předání podvodnému kurýrovi,“ řekl expert banky Teo Filip.

U podvodných platebních transakcí zase podle něj při jejich ověřování bankou podvádění klienti častěji trvají na jejich realizaci, mlží nebo poskytnou nepravdivé informace o jejich účelu. Kyberšmejdi je totiž tak zmanipulují, že nevěří ani pracovníkům banky.

„V letošním roce jsme za první pololetí zaznamenali meziroční nárůst pokusů o podvod na naše klienty zhruba o třicet procent,“ konstatoval Petr Plocek z UniCredit Bank. Podrobnější čísla nechtěl uvést. Podvody jsou podle něj často personalizované a využívají důvěryhodně působící komunikaci.

ČSOB čísla o realizovaných podvodech neuvedla, pouze sdělila, že v letošním prvním pololetí se jí podařilo uchránit 3,1 miliardy Kč. V celém loňském roce to bylo 4,1 miliardy. „I když se celkový počet podvodů meziročně výrazně nezměnil, útoky jsou stále sofistikovanější a cílenější,“ dodala mluvčí banky Michaela Průchová s tím, že kyberpodvodníci využívají manipulační techniky, díky kterým se jim od obětí daří vylákat vyšší částky.

Podle České spořitelny podvodníci nejčastěji lákají klienty na neuvěřitelně výhodné investice, nebo naopak straší domnělým ohrožením peněz na účtu klienta. Případy, kdy se podvodníci snaží získat přístup do bankovnictví klienta pomocí falešných SMS a zadat za něj transakci, jsou na ústupu.

Prostor pro zlepšení je podle aktuálního průzkumu Spořitelny v rozpoznání podvodných investic. Ty odhalilo sedm z deseti klientů českých bank. Nejhorší úspěšnost ze všech otázek měli Češi při ověřování důvěryhodnosti investičního poradce.

„Z výsledků vyplývá, že třetina lidí neví o možnosti ověřit si investičního poradce ve své bance – nebo se možná chtějí vyhnout rozhovoru s bankéřem o tom, kde je lepší investovat – a části stačí k potvrzení legitimity už jen fakt, že se dovolají na číslo, které si najdou někde na internetu,“ říká Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti v České spořitelně.

Zároveň podle něj platí, že podvodníci stále více používají propracovanější metody a spoléhají na lidskou důvěřivost. Dokonale napodobují procesy a komunikaci legitimních institucí, což lidem výrazně ztěžuje rozpoznání podvodu. „V pokročilé fázi manipulace často klienti ignorují i přímá varování ze strany banky a trvají na provedení rizikové transakce,“ upozornil Zíma.

Pro lidi je rovněž náročné rozpoznat bezpečné a rizikové situace. Zatímco rizikové situace správně rozpoznalo v průzkumu 81 až 89 procent lidí, u těch bezpečných měli výrazně nižší úspěšnost.

„Mnoho lidí mylně označilo jako rizikovou i situaci, kdy jim banka volá kvůli podezřelé platbě nebo když je e-mailem požádá, aby při příštím přihlášení do digitálního bankovnictví potvrdili změnu obchodních podmínek. Takové výsledky naznačují, že část lidí je velmi obezřetná a za rizikové raději považuje i běžné bankovní praktiky,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Zíma.

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že lidem není zcela jasné, kdo se jim ozve v případě napadení účtu. Více než polovina dotázaných se mylně domnívá, že v případě napadení účtu je oprávněna jim volat policie.