Článek
Podle testu, který provedla agentura na širokém vzorku lidí, neprošla zkouškou kyberbezpečnosti třetina z dotázaných, u lidí mezi 15 a 24 roky věku to byl téměř každý druhý.
„Starší lidé nad 55 let jsou naopak obezřetnější,“ řekla Jitka Haubová, výkonná ředitelka pro provoz Komerční banky.
Jako nejčastější nástroj kyberpodvodníků přitom podle průzkumu stále vycházejí podvodné e-maily. Z přepočtu vychází, že se s nimi setkalo téměř 6,3 milionu lidí.
Pětici nejrozšířenějších nástrojů doplňují podvodné SMS zprávy, m-platby, tedy bezhotovostní úhrady zboží přes telefon, mobilní aplikace a romantické podvody.
„Aktuálně největší dopad mají na naše klienty takzvané whatsappové podvody,“ upozornil Pavel Šašek, který má v Komerční bance na starosti oblast kyberbezpečnosti.
Vypadá to třeba tak, že podvodníci pošlou lidem přes komunikační aplikaci WhatsApp žádost, aby hlasovali pro jejich „dceru“ v taneční soutěži. Odkaz ve zprávě je samozřejmě falešný, kyberšmejdi přes něj po rozkliknutí získají přístup k účtu oběti na WhatsAppu.
Deset ročníků, které nejčastěji podlehly kyberpodovodům
- 1973
- 1977
- 1974
- 1975
- 1976
- 1978
- 1984
- 1979
- 1980
- 1983
Zdroj: Komerční banka
„Podvodníci pak polovinu lidí v kontaktech své oběti oslovují se žádostí, aby jim poslali peníze,“ konstatoval Šašek. Uvádějí nejrůznější vysvětlení, například že ztratili přístup na účet nebo že jsou v tísni a nenadále potřebují něco koupit. Lidé jsou ochotnější peníze zaslat, když je osloví někdo blízký. Netuší, že v tomto případě to nejsou oni.
Druhé polovině získaných kontaktů pak zloději pošlou stejný odkaz, aby se dostali i k jejich účtům. „Přizpůsobují přitom postup tomu, jak s daným člověkem majitel účtu komunikuje. Pokud si s ním píše česky, napíšou mu česky, pokud slovensky, tak slovensky,“ podotkl Šašek.
Útoků přibývá
Už jen samotný pohyb v online prostředí může být přitom pro řadu lidí zdrojem nejistoty. Připustilo to 29 procent oslovených mužů, u žen podíl vzrůstá na 36 procent.
Rozdíly existují i mezi věkovými kategoriemi, nejjistější si přijdou lidé věku 25 až 34 let. Naopak nejistotu nejčastěji pociťují lidé v důchodovém a předdůchodovém věku.
Právě nejistota spolu s obavami mohou být důvodem, proč se lidé často rozhodnou pokus o podvod nehlásit – podobně jako 40 procent respondentů, kteří se o takové zkušenosti nikomu oficiálně nesvěřili. Na policii se obrací pouze každý desátý a na svou banku jen každý čtvrtý podvedený.
Podle dat Komerční banky přitom v prvních pěti měsících letošního roku meziročně vzrostl počet útoků o padesát procent. Škody narostly téměř o čtvrtinu, zvýšila se ale i zachráněná částka.
Jen loni dosáhly škody z podvodů v Česku 1,39 miliardy korun. A to se jedná pouze o nahlášené případy, těch nehlášených je zřejmě více.
Mezi nejrizikovější patří lidé narození v letech 1973 až 1983. Banka ale zaznamenala mezi oběťmi podvodníků i devítiletou holčičku, která si přes svou kartu chtěla koupit počítačovou hru.
Regionálně podvodníkům nejčastěji podléhají lidé z Prahy, Zlína, Chomutova či Mostu.
Kde lidé nejčastěji podlehli kyberpodvodníkům
Podle místa bydliště oběti:
- Praha 3 – Žižkov
- Praha 5 – Stodůlky
- Zlín
- Chomutov
- Most
- Cheb
- Praha 5 – Smíchov
- Praha 2 – Vinohrady
- Praha 10 – Vršovice
- Praha 4 – Chodov
Zdroj: Komerční banka