Hlavní obsah

PŘEHLEDNĚ: Nejčastější podvody. Jak je odhalit a nenechat se okrást

13:20
13:20

Poslechněte si tento článek

Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, prostřednictvím kterých se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se těm nejčastějším podvodům na síti bránit.

Foto: Profimedia.cz

Podvodníci zkoušejí stále stejné triky, nenechte se nachytat.

Článek

1. Půjčky a hlasování na WhatsAppu

Pytel se v poslední době roztrhl s podvody na WhatsAppu, útočníci totiž mají celý systém velmi dobře promyšlený a dotažený k dokonalosti. Kyberšmejdi nejčastěji posílají zprávy s odkazem pod záminkou hlasování v nějaké soutěži.

Žádost o hlasování vám ale nepřijde od neznámého kontaktu, ale od někoho, koho máte uloženého v kontaktech – klidně vašeho příbuzného nebo známého. Kdo klikne na podvržený odkaz, nevědomky umožní podvodníkům převzít kontrolu nad svým účtem v této aplikaci. Váš WhatsApp účet totiž bude napárován na zařízení útočníka, který může oslovovat vaším jménem všechny uložené kontakty.

Vaším jménem jsou pak rozesílány žádosti o půjčku. Je přitom velká pravděpodobnost, že pokud vás někdo skutečně blízký poprosí klidně i o desítky tisíc korun, nebudete váhat a pošlete je. A úplně stejně to má většina lidí, není proto překvapením, že podvedených raketově přibývá.

Konkrétní případ:

Jak komunikace podvodníků vypadá:

Foto: ČBA, Novinky

Ukázka podvodných zpráv na WhatsAppu

Jak se bránit?

  • Základem je neklikat na podezřelé odkazy ve WhatsAppu, a to ani když přijdou od známých.
  • Když vás někdo poprosí o peníze přes zprávu, raději si informaci ověřte a zavolejte mu.
  • Pokud jste už na odkaz klikli, je vhodné zkontrolovat na WhatsAppu všechna připojená zařízení. Je to možné jednoduše v nastavení aplikace, kde se nachází přímo položka s názvem „Připojená zařízení“.
  • Pokud v připojených zařízeních naleznete nějaké, které není vaše, okamžitě jej odpojte. Stačí kliknout na ikonu konkrétního zařízení, načež se objeví nabídka s možností odpojení.
Foto: Novinky

Připojená zařízení můžete zkontrolovat přímo v nastavení WhatsAppu. Neznámé zařízení okamžitě odpojte.

2. Dojemné příběhy na Facebooku

Kyberšmejdi se také rádi vydávají za novináře, často přitom zneužívají logo a jméno zpravodajského serveru Novinky.cz. Nejčastěji na Facebooku, ale také na dalších sociálních sítích šíří falešné články jako reklamu.

Snaží se přitom čtenáře nalákat na nějaký dojemný příběh o záchraně dítěte či černou kroniku se šokujícím úmrtím. Podobné podvodné články ale mají jedno společné, vždy končí informacemi o investiční platformě, kvůli které měl být například zmiňovaný zločin spáchán.

Redakce se pak podle falešného článku rozhodne zmiňovanou platformu vyzkoušet. A pak autoři přijdou s bombastickým odhalením, že právě díky investicím do kryptoměn je možné vydělat bez práce pořádný balík peněz.

Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po nich vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež uživatele bude kontaktovat správce platformy. A to e-mailem nebo i telefonicky. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze.

Konkrétní případ:

Jak falešné články vypadají:

Jak se bránit?

  • Podvodný článek poznáte podle internetové domény – v adresním řádku prohlížeče se tedy nezobrazuje web Novinky.cz ale úplně jiná adresa. Například na snímku níže můžete vidět falešný článek na doméně novinkykrimi.com, se kterou nemá redakce vůbec nic společného. Články na Novinkách jsou vždy na doméně novinky.cz.
Foto: Novinky

Falešný článek není na doméně Novinky, ale na podvodném webu novinkykrimi.com, na snímku je porovnání falešných Novinek s těmi pravými.

  • Falešné články číhají samozřejmě i na čtenáře, kteří využívají mobilní telefony. I zde platí, že je nutné sledovat adresní řádek prohlížeče. Falešnou adresu tak snadno odhalíte.
Foto: Novinky

I na mobilech poznáte falešné Novinky podle nesprávné adresy, s webem novinkyspecialy.cz nemá redakce nic společného. Podvodníci ale samozřejmě mohou zneužívat i úplně jiné domény.

  • Dejte ale pozor, některé prohlížeče na mobilech adresní řádek úplně skrývají, aby na malé dotykové ploše zobrazily co nejvíce informací ze samotného webu. Uživatel tak bohužel na první pohled nepozná, že je na podvodných stránkách, jak je vidět i na ukázkovém videu níže.

Takto se může zobrazovat podvodný článek imitující vzhled serveru Novinky.cz na mobilním telefonuVideo: Novinky

  • V žádném případě nevyplňujte své osobní informace do registračního formuláře, ať už na mobilu, nebo klasickém počítači. Pokud tak učiníte, měli byste se vyvarovat následné komunikace se správcem platformy a odesílání jakýchkoli finančních prostředků.
  • Pokud jste sedli podvodníkům na lep a jakékoliv peníze jste poslali, je nutné co nedříve kontaktovat vaši banku a zároveň i policii a celou situaci jim popsat. Vyvarujte se další komunikace s kyberšmejdy, neboť z vás budou jen lákat pod různými záminkami další peníze.

3. Falešná videa s politiky a celebritami

S investičními podvody se můžete setkat také ve spojitosti se známými osobnostmi – například s politiky nebo celebritami. Často se takto šíří falešná videa s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, s prezidentem Petrem Pavlem či senátorem Pavlem Fischerem. Samotní politici – případně i nějaké celebrity – ale tato videa nenatočili, jedná se o tzv. deepfaky, kdy je tvář známé osobnosti počítačově vytvořena.

Deepfake je zdánlivě reálný, umělou inteligencí (AI) vytvořený obraz, zvuk nebo video. Na pravdě se ovšem tento materiál nezakládá. AI dovede tedy klidně i z pár fotek obraz rozpohybovat a rozmluvit tak, aby to vypadalo, že k vám promlouvá skutečně nějaká známá osobnost.

Cíl podobných videí je vždycky stejný – známá osobnost vám slibuje pohádkové bohatství i při drobných investicích. Žádná z podobných „pohádek“ ale ještě nikdy neměla šťastný konec, policejní statistiky doslova lemují případy lidí, kteří sedli podvodníkům na lep a o investice nenávratně přišli.

Investiční videa s radami známých osobností jsou totiž jen propracovanější evolucí podvodných článků, které jsme zmiňovali výše. Stejně jako články falešných novinářů se i deepfaky nejčastěji šíří na sociálních sítích jako reklama.

Konkrétní případ:

Jak falešná videa vypadají:

Podvodné video s Andrejem BabišemVideo: Novinky

Podvodné video s českým prezidentem Petrem PavlemVideo: Novinky

Jak se bránit?

  • Nevěřte na pohádky, pokud známá osobnost slibuje zázračné zhodnocení investic, jde s největší pravděpodobností o podvod.
  • Nevyplňujte na webových stránkách, na které podvodná videa pravidelně odkazují, žádné svoje údaje. A pokud jste to udělali, vyvarujte se následné komunikace s podvodníky, ať už po telefonu, e-mailu, či například WhatsAppu.
  • Rozhodně neposílejte své peníze na žádnou platformu, kterou si předtím důkladně neprověříte. Vhodné je se poradit s nějakým finančním poradcem, kterému důvěřujete, případně se na nabídku optat přímo ve své bance.
  • Platí to samé jako u falešných novinářů. Pokud jste se nechali deepfakem nachytat a jakékoliv peníze jste poslali, je nutné co nedříve kontaktovat vaši banku a zároveň i policii a celou situaci jim popsat. Vyvarujte se další komunikace s kyberšmejdy, neboť z vás budou jen lákat pod různými záminkami další peníze.

4. Kriminalisté a bankéři na telefonu

V poslední době se rozmohly i podvodné telefonáty. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Snažit se vás bude přitom přesvědčit, že se někdo snaží zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.

Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se tedy snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.

Vůbec jim přitom nemusí dojít, že na druhé straně není ve skutečnosti žádný policista nebo bankéř, ale jen podvodník, který se je snaží oškubat. Není to přitom problém pouze seniorů, ale i mladších ročníků. Podfukáři mají totiž vytvořené dokonalé scénáře, jak svou oběť vlákat do svých sítí. Často takto spolupracuje i více lidí, kteří si pak svou oběť předávají jako míček při ping-pongu, aby ji co nejvíce zmátli.

Pozor, podvodníci nemusí zneužívat pouze neznámá telefonní čísla. Některé podvody jsou daleko propracovanější, díky technologii tzv. spoofingu mohou útočníci podvrhnout čísla bank, ověřených společností i státních institucí. Na displeji telefonu se tak může zobrazit číslo, jako kdyby vám skutečně volal například někdo z vaší banky nebo od policie.

Konkrétní případ:

Poslechněte si, jak probíhá rozhovor s podvodníkem:

Telefonát s podvodníkemVideo: Bez zdroje

Jak se bránit?

  • Trvejte na tom, že věc chcete řešit vždy osobně. Nabídněte, že klidně okamžitě dojdete do banky nebo na policejní služebnu, v každém případě ale na oficiální místo. Žádný oficiální pracovník po vás nebude nikdy chtít, abyste se setkávali někde na ulici, a nebude vás ani tlačit do řešení dané věci výhradně po telefonu.
  • Nenechte se dostat do časového presu a překonejte stres. Spěchat se nevyplatí, například bankéři mají možnost zablokovat podvodnou platbu v případě podezření i bez vašeho přičinění, spolupráci po telefonu rozhodně nepotřebují.
  • Při sebemenší pochybnosti raději hovor ukončete a sami vytočte číslo policie nebo své banky, případně navštivte nejbližší pobočku osobně.
  • Rozhodně nikam neposílejte peníze ani je nikomu nepředávejte v hotovosti jen kvůli tomu, že vám někdo tvrdí, že je takto zachráníte.

5. Láska z internetu

Samostatnou kapitolou jsou pak novodobí „sňatkoví“ podvodníci, kteří osamělé lidi osloví přes sociální sítě a dlouho si s nimi dopisují a přesvědčují je o své lásce. Vydávají se třeba za vojáky či lékaře na misích. Tvrdí pak, že by se s nimi setkali, ale potřebují se „vykoupit“ z armády, nebo že se nedostanou ke svým úsporám, aby za oběťmi mohli přijet. Osamělí důvěřivci jim pak peníze často sami zašlou.

Útočník umí zacházet s detaily ze soukromí, o kterých ani nevíte, že jste mu je prozradili. Vyčíhal si je i na sociálních sítích. Tím začíná navozovat pocit důvěry a intimity. Často přichází se silným, dojemným příběhem. Může to být válka, úmrtí blízké osoby, rozvod nebo třeba lékař zachraňující děti.

Po nějaké době začne na svou oběť tlačit. Nutí ji ke krokům, kterými podmiňuje naplnění vztahu. Někdy se naschvál odmlčí, lže, že už nechce pokračovat, protože po své oběti přece nemůže chtít peníze.

Nejčastěji loví „sňatkoví“ podvodníci na sociálních sítích, číhat ale mohou samozřejmě i na internetových seznamkách. Po navázání bližšího kontaktu se nezdráhají své oběti kontaktovat i telefonicky či prostřednictvím videohovorů, navozují tak iluzi, že je vztah skutečný. Jde jim ale jen o vylákání peněz.

Konkrétní případ:

Jak útoky „sňatkových“ podvodníků na síti probíhají:

Foto: Policie ČR

Varovný leták Policie ČR

Jak se bránit?

  • Neposílejte peníze nikomu, koho jste osobně nikdy neviděli.
  • Ověřujte si na sítích velice detailně, jak se k vám člověk, který se vám dvoří, vlastně dostal.
  • Zeptejte se přátel, kdo to je, zda ho/ji znají. Hledejte ještě jiné důkazy o tom, že tento člověk skutečně nemá falešnou identitu.
  • Netajte nikdy tento romantický příběh z internetu a svěřte se svým blízkým. Poraďte se s více lidmi, kamarády, s rodinou. Beze studu mluvte o tom, že po vás někdo „ze sítí“ chce peníze a vy ho asi milujete.

6. Podvody na bazarech

Stále větší problém představují také podvodníci na internetových bazarech. První scénář probíhá tak, že podfukář zveřejní na internetovém bazaru inzerát o prodeji zboží a čeká, až se mu někdo ozve. Poté lovec oběti zašle v podvodné SMS zprávě nebo e-mailu odkaz na falešnou webovou stránku, kde má oběť provést platbu za zboží.

Po vyplnění údajů útočníci okradou oběť o částku za zboží. Případně se podvodník pokusí od oběti zjistit údaj o zůstatku na jejím bankovním účtu a následně se pokusí ukrást právě tuto částku.

Druhý scénář cílí přímo na jedince, kteří nepotřebné věci chtějí na internetu prodat. Podvodníci se pod různými záminkami snaží vyhnout osobnímu předání, slibují přitom zajištění přepravy. Prostřednictvím podvodného odkazu na vyplnění údajů o přepravě pak vylákají z důvěřivců citlivé osobní údaje, ale klidně i peníze.

Konkrétní případ:

Jak probíhá komunikace s bazarovým podvodníkem:

Foto: Novinky/Policie ČR

Takto probíhá komunikace s podvodníkem na bazaru.

Jak se bránit?

  • Pokud je to jen trochu možné, požadujte osobní předání. To je nejsnadnější způsob, jak na podvodníky vyzrát.
  • Opatrní buďte především u nabídek, které jsou podezřele levné. Nevěřte na pohádky; když je nějaký produkt o polovinu levnější než ostatní nabídky, bude v tom zaručeně nějaký háček.
  • Snažte se protistranu proklepnout. Pokud například někdo nabízí na prodej nějaký produkt v Praze, ale v jeho profilu na sociální síti uvidíte, že bydlí na druhém konci planety, půjde opět s velkou pravděpodobností o podvod.

7. Falešné e-shopy

Hitem kyberšmejdů jsou v posledních měsících také falešné e-shopy. Útočníci spoléhají nejčastěji na to, že lidé platí za zboží dopředu kartou, ze svých obětí tak vylákají peníze, ale nakonec nic nepošlou. Nemusí jim přitom jít jen o platbu za pár stovek. Když zadáte na podvodnou stránku údaje ke své platební kartě, mohou ji vysát klidně celou.

Pokud se rozhodnete vyzkoušet nějaký nový internetový obchod, měli byste si nejprve zjistit, jaké je jeho hodnocení a všeobecné obchodní podmínky pro nákup. Vodítkem mohou být v tomto ohledu například nákupní rádci, jako je Zboží.cz. U konkrétních obchodů totiž uživatelé často sdílejí své zkušenosti s obchodem, a to pochopitelně i ty negativní.

Recenze konkrétních prodejců je možné vyhledat také ve službě Firmy.cz. Užitečné jsou rovněž stránky České obchodní inspekce (ČOI), na nichž je pravidelně aktualizován seznam internetových obchodů, na které by si uživatelé měli dávat pozor.

Konkrétní případ:

Jak vypadá falešný e-shop:

Foto: Novinky

Podvodné stránky Alzy byly zkopírovány dokonale, poznat falešný e-shop jste ale mohli podle nesprávné adresy. Na snímku porovnáváme falešné a pravé stránky Alzy.

Jak se bránit?

  • Pokud nakupujete na neznámém e-shopu, především si ho pořádně prověřte na internetu.
  • Falešné e-shopy zpravidla nemají žádné kontaktní údaje, na takových webech je nakupování velmi rizikové.
  • Pokud se přesto necháte atraktivní cenou zlákat, doporučujeme použít jednorázovou virtuální kartu. Budete tak mít jistotu, že z vašeho účtu nezmizí víc peněz, než e-shop avizoval.
  • Falešné e-shopy se objevují také jako kopie pravých internetových obchodů, stejně jako v případě falešného zpravodajství tedy důsledně kontrolujte webovou adresu v prohlížeči. Tak můžete snadno odhalit, že se nacházíte na podvodných stránkách a ne ve svém oblíbeném obchodu.

Anketa

Naletěli jste někdy na podvod na internetu?
Ano, dokonce jsem přišel/přišla o peníze.
15,8 %
Málem ano, ale uvědomil/a jsem si to včas.
19,8 %
Ne
64,4 %
Celkem hlasovalo 1187 čtenářů.

Výběr článků

Načítám