Článek
Oskar Schindler ji sem přemístil z polského Krakova.
„Je fascinující být na místě, kde se odehrával Schindlerův seznam, v továrně, kterou vlastnila rodina Löw-Beer a byla jim Němci odňata a připadla Schindlerům. Ti lidé, kteří věděli, co se v Schindlerově továrně děje, museli žít v neskutečném nebezpečí. Je úchvatné, jakou tvář vtiskává tomuto místu Daniel Löw-Beer a jeho spolupracovníci. Místu, které bylo tak nebezpečné pro Židy,“ řekl Novinkám Nick Winton.
S Nickem Wintonem přijela asi dvacítka lidí z Evropy, Izraele, ale i severní a jižní Ameriky, kteří patří do takzvané Wintonovy rodiny.
„Viděla jsem film Schindlerův seznam. Můj bratranec patřil mezi děti, které sir Nicholas Winton zachránil, proto jsem tady v České republice. Nevěděla jsem, že ten film má námět odsud. Musím si toho ještě hodně nastudovat,“ řekla Anita Grosz z východní Anglie.
Skupina se procházela po náměstíčku, kde na jedné straně zaměstnával Oskar Schindler Židy a hned vedle se nacházela budova gestapa. Továrna v Brněnci totiž fungovala jako pobočka koncentračního tábora Gross Rosen.
Průvodce jim dělal sám majitel Daniel Löw-Beer, který zchátralý areál před lety koupil. Představil jim příběh bývalé textilní výroby a poté výrobní éry, kterou znají lidé z oscarového filmu Schindlerův seznam.
Nick Winton (vlevo) na prohlídce Muzea přeživších s majitelem areálu Danielem Löw-Beerem
„Je to historie let 1944-45, kdy zde Oskar a Emilie Schindlerovi zachránili životy 1200 Židů,“ poznamenal Löw-Beer.
Dvacítku zahraničních návštěvníků zavedl majitel k nedalekému mostu přes řeku Svitavu. Jeho děda Walter těsně po Mnichovské dohodě, kdy nacistická armáda přišla obsadit Sudety, měla ambici překročit řeku a zabrat i jeho továrnu.
„Můj děd stál na druhé straně řeky s dřevěnou holí v ruce a nacistickou armádu po tři dny zadržoval. Říkal jim, že tady je hranice. Ověřovali si to až v Berlíně. Žid s dřevěnou holí dokázal na tři dny zadržet postupující armádu,“ řekl Löw-Beer.
Nick Winton (vlevo) v doprovodu potomka jednoho z dětí, které zachránil jeho otec.
Winton poslouchal se zaujetím historii majitele, a zatímco se ostatní návštěvníci odebrali sledovat dokument o osudu jednoho ze zachráněných Wintonových dětí, Winton s majitelem dál o samotě rozprávěli o továrně.
Druhá návštěva
Syn Nicholase Wintona už Brněnec jednou navštívil, a to letos v červenci, ovšem jen velmi krátce.
„Když byla možnost podívat se do Schindlerovy továrny na delší čas, uvítal jsem to. A příští rok se sem opět vrátím, abych se mohl dozvědět o tomto místě ještě víc. Je to velký příběh,“ konstatoval Winton.
Někteří si odvezli oblečení z podobných látek, které se tu vyráběly.
Někteří z Wintonovy rodiny si z Brněnce odvezli suvenýr - šálu, mikinu či blůzu z látek podobných těm, které zde dříve vyráběl děda současného majitele. Ten by ostatně v budoucnu rád výrobu textilu do Brněnce vrátil. Zatím si tyto výrobky nechává zhotovovat u brněnské firmy, která pracuje s podobně tuhými látkami.
Muzeum přeživších otevřel majitel letos v květnu. Při své poslední návštěvě Pardubického kraje si ho prohlédl i prezident Petr Pavel.
„Chystáme se dokončit stavbu muzea, abychom ho mohli během příštího roku v květnu otevřít. Připravujeme projekt na opravu zbývajících chráněných památek, podle toho, jak se nám podaří sehnat peníze,“ dodal Milan Šudoma z Muzea přeživších.
