V Brněnci na Svitavsku známém ze Schindlerova seznamu otevřeli Muzeum přeživších

Hrubší deky s barevnými vzory, na nichž dnes seděli hosté při otvírání v bývalé přádelně, polštáře, dlouhé závěsy, ale i šála na krku majitele muzea Daniela Löw-Beera odkazuje na elitní továrnu na výrobu látek, která tam byla. Látky na místě nevznikly, je ale velkým přáním majitele, aby se výroba, jejíž tradici roku 1854 položila rodina Löw-Beerů, do několika let vrátila.

„Toto jsme chtěli říci už osm let: Chceme, abyste objevili moravské údolí, kde naše rodina žila čtyři sta pět set let. Uběhlo 80 let od konce války a Oskar Schindler zde dostal prsten s nápisem z Talmudu ‚Kdo zachrání život, zachrání celý svět‘. A my se snažíme zachránit trochu z tohoto světa do Muzea přeživších,“ řekl majitel areálu Daniel Löw-Beer.

Areál, kde Muzeum přeživších vzniklo, zabírá jen malou část v hale bývalé přádelny. I tak se při vstupu návštěvníkům otevře veliký prostor. Vlevo se nachází kavárna a návštěvnické centrum. Efektní je blok ve výplni pultů, který jako by připomínal onyxovou stěnu v brněnské vile Tugendhat. Ostatně její majitelka Grete byla za svobodna Löw-Beerová, tedy ze stejného známého židovského rodu.

Přes obří skleněnou stěnu dává Muzeum přeživších nahlédnout do doby, kdy tam běžela výroba. Na zemi leží obří vymotané špulky od příze, řemeny a haraburdí jako pozůstatek po výrobě.

Vpravo je výstavní prostor, nyní s výstavou Starting at Zero, která ukazuje za pomoci umění, jak ti, kteří díky Schindlerovi přežili, i nadále utvářejí svět. Obří zavěšené plakáty přibližují životní osudy hlavních protagonistů, kontroverzního Oskara Schindlera, jeho manželky Emilie, ale třeba i Josepha a Rebeccy Bauových.

Bau byl grafik, který během války padělal dokumenty pro Oskara Schindlera. Po válce emigroval do Izraele, kde tvořil umění a animované filmy. Tisk ho označoval za „izraelského Walta Disneye“. Se Schindlerem se po válce pravidelně setkával. Do Brněnce dorazila v sobotu na otevření jejich dcera Hadasa Bau.

„My jsme nevěděli, že naši rodiče zachraňovali se Schindlerem Židy. Otec nám nic neřekl, napsal knihu a neřekl, že zachránit tolik Židů. Našla jsem matčiny memoáry, když už byla velmi nemocná. Ptali jsme se, proč nám to neřekli,“ řekla Novinkám Bau.

„Není naším úkolem o tom mluvit, ale pomáhat co nejvíc,“ doplnila, co jí tehdy odpověděli rodiče.

I rodina majitele Daniela Löw-Beera měla předchůdce, jimž pomohl ten, který jejich továrnu převzal - Oskar Schindler, německý podnikatel a rodák ze Svitav. Jeho počínání v knize Schindlerova archa popsal australský spisovatel Thomas Keneally. Podle ní pak v roce 1993 vznikl sedmi Oskary ověnčený černobílý film Stevena Spielberga Schindlerův seznam s Liamem Neesonem v hlavní roli německého průmyslníka.

„Pamatuji si, když můj otec celou noc četl tuto knihu a ráno mi řekl o Brněnci, a že byla továrna ukradena naší rodině, ale byla použitá k dobrému účelu Oskarem Schindlerem, který byl na jedné straně nacista, na druhé zachraňoval,“ řekl Löw-Beer v narážce na kontroverzní Schindlerovu osobnost.

„Je rozporuplný. Náš cíl je k němu nezaujímat postoj a spíš se snažit hledat prameny a lidem pomoci vytvořit si na něj náhled. Důležitější je, co člověk udělal, že zachránil životy. Pokud by to mělo způsobit to, že si o něm popřemýšlí, tak je to poselství našeho muzea,“ řekl Milan Šudoma z Nadace Löw-Beer, který se podílel na vzniku muzea.

Jako nit se všichni protagonisté vraceli k návratům svých příběhů do továrny. Část rukopisu Schindlerovy archy, který Keneally napsal na psacím stroji, přivezla jako dar muzeu jeho dcera Margaret. K tomu přiložila ještě dva svitky - rozhovory s přeživšími a soudní procesy, tedy to, jak s viníky naložila justice.

„Toto by nemělo být zapomenuto, je to příběh lidskosti,“ řekla Margaret Keneally, jejíž otec byl v Brněnci před dvěma lety. Nyní devětaosmdesátiletému spisovateli a držiteli Bookerovy ceny za Schindlerovu archu nedoporučili cestu do Čech lékaři.

Dalším ze silných okamžiků bylo vystoupení německého velvyslance Andrease Künneho. Politik přednesl svůj projev lámanou, ale dobrou češtinou.

„Schindler byl sudetský Němec. Ukázal nám, že je možné zpochybnit režim. Aktivní musíme být i dnes. Sílí nacionální tendence, Ukrajina vzdoruje krvavé prudké agresi. Přiznání německé viny ilustruje neskutečný pokrok posledních osmdesáti let,“ uvedl Künne.

Obnova areálu zatím spolykala desítky milionů korun a další budou potřeba. Pardubický kraj už nějaké peníze uvolnil. Loni pomohl zafinancovat i zlikvidovat z tehdejšího brownfieldu nálož chemikálií.

„Příběh Oskara Schindlera vnímám skrze film Stevena Spielberga. Vracel jsem se k němu, je velmi zajímavý a plný neuvěřitelných příběhů a ty se mimo jiné děly i tady. Toto místo má mimořádný potenciál a Daniel ho zvedá a chce zde připomínat přeživší, ale i oběti druhé světové války a holokaustu z celého světa. Ty příběhy si bude připomínat celý svět,“ podotkl k tomu hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (SOCDEM/3PK).