Před 40 lety poprvé odstartoval raketoplán Challenger. Jeho desátý let skončil tragédií

Éru amerických raketoplánů zahájila v dubnu 1981 Columbia, která do svého zániku v roce 2003 (raketoplán explodoval těsně před přistáním a rovněž zahynula sedmičlenná posádka) absolvovala 28 letů a ve vesmíru byla 300 dní.

Challenger byl původně konstruován pouze jako testovací zařízení, na němž technici ověřovali vliv vibrací na konstrukci strojů. Později se americký vesmírný úřad NASA rozhodl stroj přestavět na plnohodnotný raketoplán. V červenci 1982 byl po nezbytných úpravách zařazen jako druhý stroj do služby. Pojmenován byl podle britské korvety HMS Challenger, která se v 70. letech 19. století zúčastnila první celosvětové oceánografické expedice.

Po svém prvním vesmírném letu v roce 1983, který trval pět dní, se Challenger stal hlavním raketoplánem NASA, když v letech 1983 a 1984 vykonal 85 procent všech misí. Spolu s raketoplánem Discovery byl přestavěn tak, aby mohl na oběžnou dráhu vynášet rakety Centaur G.

Během své téměř tříleté kariéry dopravil Challenger do kosmu mj. první astronautku USA (18. června 1983 Sally Rideovou) a z jeho útrob poprvé vykročil člověk do prostoru bez pevného spojení s lodí (7. února 1984 astronauti Bruce McCandless a Robert Stewart).

Poslední let Challengeru s označením STS 51-L byl 25. letem raketoplánu do vesmíru. Měl startovat již 22. ledna 1986, ale start byl několikrát odložen.

Ani osudného 28. ledna to nevypadalo nadějně. Noční mrazy, které pokryly část odpalovací rampy v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě rampouchy, představovaly nebezpečí.

Přesto nakonec posádka – velitel Francis Scobee, pilot Michael Smith, palubní specialisté Judith Resniková, Ronald McNair a Allison Onizuka, expert Gregory Jarvis a učitelka Christa McAuliffeová – do stroje usedla.

Učitelka McAuliffeová (mělo jít o první učitelku v kosmickém prostoru) vyhrála konkurz NASA, a měla tak přiblížit americký vesmírný program veřejnosti.

V 11:38 místního času 28. ledna 1986 se vesmírný kolos odlepil od země. Několik obláčků šedého dýmu, které se objevily u pravého pomocného motoru na tuhé palivo, zaniklo ve víru plamenů šlehajících z trysek startujícího stroje.

Manévr proběhl jako obvykle a vše se zdálo být v pořádku. Po 73 vteřinách letu ale mohutná exploze raketoplán roztrhala na kusy. Kabina s posádkou dopadla z výšky asi 14 kilometrů do moře.

Jako možné příčiny odborníci postupně vyloučili sabotáž, závadu na odpalovacím zařízení, hlavní palivové nádrži i raketoplánu samotném. V centru zájmu se ocitla dvojice pomocných raketových stupňů, tzv. boosterů, které stroji pomáhají v počáteční fázi letu.

Za příčinu neštěstí byla označena netěsnost spoje dvou segmentů pravého boosteru. Analýza trosek a filmových záběrů ukázala, že z boku pomocné rakety vyšlehl plamen, který poškodil hlavní nádrž a způsobil explozi.

Katastrofa Challengeru znamenala téměř tříletou přestávku ve startech amerických raketoplánů. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour, který do vesmíru letěl poprvé v roce 1992.

Konec nejstaršího plavidla americké vesmírné flotily – raketoplánu Columbia, při němž 1. února 2003 zahynulo šest Američanů a první Izraelec v kosmu Ilan Ramon, zastavil lety zbylých tří raketoplánů na dva a půl roku.

Raketoplán je opakovaně použitelná vesmírná loď (anglicky Space Shuttle, cosi jako vesmírná kyvadlová doprava), jež měla podle původních plánů zahájit éru pravidelného cestování do vesmíru, tj. několikrát do měsíce. Kvůli omezeným financím se za 30 let provozu raketoplánů uskutečnily zhruba čtyři lety ročně.

Kromě Columbie a Challengeru NASA vyslala do vesmíru ještě raketoplány Discovery (poprvé v srpnu 1984), Atlantis (v říjnu 1985) a Endeavour (v květnu 1992).

Raketoplány dopravily na oběžnou dráhu desítky družic a vědeckých zařízení, včetně Hubbleova teleskopu, rentgenové observatoře Chandra či sond Magellan, Galileo a Odysseus. Létaly k ruské vesmírné stanici Mir a od roku 1998 dopravovaly materiál a posádku k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Jejich 30letou éru ukončil v červenci 2011 Atlantis. NASA k tomu vedly zejména vysoké finanční náklady.