Článek
„Od samého počátku jsme upozorňovali MPSV na úskalí a nadměrná rizika, která zavedení povinného pojištění agentur práce přinese, a na to, že nebude technicky možné požadovaný produkt technicky postavit,“ sdělila Právu Jolana Ackermannová z České asociace pojišťoven.
Nelze spočítat míru rizika
Podle ní je totiž problematické vůbec spočítat míru a rozsah rizika v této oblasti. Koncem minulého týdne uvedla na trh pojištění personálních agentur Slavia.
„Několik dalších pojišťoven má tento produkt připravený a v současné době jedná o jeho zajištění. Jestli se jim podaří zajištění sjednat a jestli to bude v termínu do 1. dubna, nelze odhadnout. Pojistný produkt, který jsou pojišťovny schopné nabídnout, však stejně nesplňuje přesně požadavky zákona v plném rozsahu, protože v něm není zahrnuto pojištění třetích stran, respektive pojištění úpadku koncových uživatelů,“ uzavřela Ackermannová.
ČP: pojištění nelze sjednat plně v souladu se zákonem
Česká pojišťovna tento pojistný produkt ve své nabídce v současnosti nemá, protože nemůže sjednat pojištění plně v souladu se zákonem.
„U pojištění finančních rizik, kam toto pojištění svým charakterem spadá, provádíme vždy hodnocení bonity klienta – to lze u samotných agentur práce. Zákon však ukládá pojistit nejen úpadek agentury práce, ale také úpadek jejích uživatelů. Možný úpadek všech uživatelů agentur práce není pojišťovna schopna adekvátně zanalyzovat,“ potvrdil Tomáš Zavoral z ČP.
Další pojišťovny se tím ani nehodlají příliš zabývat v tom smyslu, že co si MPSV v zákoně nadrobilo, ať si také vyřeší. „Situaci analyzujeme, ale aktuálně tento produkt nenabízíme,“ oznámila lakonicky Allianz.
Rovněž DIRECT Pojišťovna tento produkt v nabídce nemá, nepojišťuje ani cestovní kanceláře.
Ani Česká podnikatelská pojišťovna pojištění personálních agentur nenabízí.
„V současné sobě vedeme jednání o zajištění produktu se zahraničními partnery,“ upřesnila Renata Svobodová z ČPP.
Rozpory
Pojištění podle požadavku zákona má chránit agenturní pracovníky před úpadkem firmy, která si je najímá (uživatelé práce), nebo záruka za samotnou personální agenturu. Na to se vztahuje například pojištění pohledávek.
U druhého zákonného požadavku na záruku dochází k rozporu mezi zákonem a pojistnými podmínkami případného pojistitele. Ze zákona totiž náleží propuštěným pracovníkům tříměsíční plat a zároveň pojišťovny mají v podmínkách, že k plnění nemůže dojít, pokud pojištěný dostal peníze již z jiného zdroje.
„Řada výrobních firem má však vytvořen systém, kdy holding umisťuje pracovníky do jednotlivých společností. Takové firmy nikdy nemohou sjednat pojištění, protože vztahy ve skupině společností pojistit nikdy nelze,“ vysvětlila Markéta Stržínková z pojišťovny Atradius.
Podle ní by měla být celá pasáž ze zákona vypuštěna, protože staví agentury do nevýhodné pozice vůči ostatním zaměstnavatelům.
„Nevím o žádné evropské zemi, kde by byly zákonem dané podmínky, aby agentury měly povinnost si takové pojištění sjednat. Například ve Velké Británii existuje alternativa pojištění pohledávek pro zprostředkovatele práce, která reaguje na specifické obchodní podmínky v oboru,“ dodala Stržínková.