Článek
Když zemře dlužník, tratí nejen pozůstalí, ale i věřitelé. Právu to potvrdili soudci a vyplývá to také z četnosti těchto případů obsažených v judikatuře.
Dědictví jako celek, tedy i dluhy, sice můžete odmítnout do měsíce od zahájení dědického řízení, jenže o řadě pohledávek se nemusíte vy ani notář dozvědět.
Kromě toho i tak mohou věřitelé tyto dluhy, vzniklé třeba za zemřelým rodičem, po pozůstalých často soudně i mimosoudně neúprosně vymáhat, byť se dědictví zřekli. A už vůbec si nejde ponechat jen tu lepší část dědictví. „Dědici nemohou dohodou platně vypořádat jen část dědictví,“ potvrdil Krajský soud v Hradci Králové.
V tomto případě si jedna důchodkyně stěžovala na podjatost okresního soudu, notářky i soudního znalce. Šlo o dědictví v hodnotě téměř 1,5 miliónu korun, dělené na tři díly. Předmětem jejího odvolání byl i malicherný dluh ve výši šesti tisíc.
Navíc tvrdila, že jí byly podvodem upřeny nároky na podíl na nemovitosti v restitučním řízení, na klavír se soškou a měděné předměty. Krajský soud však její odvolání zamítl.
Dluhy nemajetných stát nedědí
Úmrtí a dědické řízení často udělá čáru přes rozpočet i oprávněným věřitelům, kteří zemřelému dodali služby či zboží, ale nedostali zaplaceno. Pokud jim dlužil nemajetný člověk, jenž zemřel osamocen, musí věřitel nejen dluh odepsat, ale ještě zaplatit exekutorovi náklady.
„Jestliže povinný (dlužník) v průběhu exekuce zemřel a dědictví po něm sice připadlo státu (zůstal sám), ale pro předluženost zemřelého z něj stát nic nenabyl, nelze v řízení se státem pokračovat. Exekuce musí být zastavena a její náklady nese oprávněný, byť zastavení exekuce nezavinil,“ uvedl v usnesení Krajský soud v Českých Budějovicích.
V dědických řízeních se někteří diví, když se o nárok přihlásí přítel nebo přítelkyně zemřelého. Už po roce společného soužití, byť jen na hromádce, už může vzniknout právo dědit, nejsou-li ve frontě nejbližší příbuzní. Na druhou stranu taková přítelkyně nebo přítel si nemohou být dnes zcela jisti, jestli si třeba se zděděným domkem nenavalí na svá bedra dluhy postupně vybublávající na povrch, a navíc navýšené v čase o násobky původní sumy.
Dědění v rámci EU bude jednodušší
Na druhou stranu by se ale měla právně zjednodušit situace, kdy po zemřelém příbuzném zůstal majetek v některé jiné členské zemi EU.
„Nové nařízení o dědictví s mezinárodním prvkem, které minulý měsíc přijaly členské státy, usnadní evropským občanům řešení právních aspektů souvisejících s uznáváním mezinárodních závětí nebo dědictvím,“ oznámila Evropská komise.
Týká se to přibližně 450 tisíc evropských rodin ročně. Přes 12 miliónů občanů EU nežije ve své rodné zemi a majetkové hodnoty vytváří jinde.
Podle tohoto nařízení se bude u případů dědictví s mezinárodním prvkem používat jediné kritérium: obvyklé místo pobytu zesnulého. Lidé žijící v zahraničí si však budou moci zvolit, aby se na celou jejich pozůstalost uplatnilo právo státu, jehož jsou občany. Tak by si například Čech žijící v Německu mohl vybrat ještě před smrtí možnost, aby jeho pozůstalost byla vyřízena podle německého nebo českého práva.
Nový právní předpis zavádí i evropské dědické osvědčení, jež umožní prokázat bez dalších formalit status dědice či správce dědictví na celém území EU.