Článek
Hejtmanka podle deníku napsala ostrý protestní dopis evropskému komisaři pro energetiku Danu Jørgensenovi. „Tomuto vysoce rizikovému experimentu přímo u dveří tisíců lidí v Dolním Rakousku musíme společně zabránit,“ prohlásila podle Kronen Zeitung.
„Proto vás vyzývám, abyste neprodleně využil všechny prostředky k zastavení tohoto rozšíření Dukovan co nejrychleji, a ne teprve tehdy, až už se bude lít beton,“ dodala.
Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Marka Vošahlíka to není v posledních letech poprvé, kdy se rakouští politici, a to zejména na lokální úrovni, vyjadřují proti projektu Dukovan či proti využívání a rozvoji jaderné energetiky v Česku.
„Není důvod přisuzovat takovým výrokům rakouských zemských politiků větší relevanci,“ řekl Novinkám Vošahlík. Rakousko podle něj nemá právo zasahovat do záležitostí Česka a práva jiných členských zemí určovat si skladbu zdrojů energie. „Toto právo je navíc explicitně ukotveno ve smlouvách Evropské unie,“ doplnil.
Podle Vošahlíka má jaderná energetika zásadní význam pro Česko i širší region. „Česko to pravidelně vysvětluje rakouským sousedům jak na spolkové, tak zemské úrovni, a to včetně paní hejtmanky Miklové-Leitnerové. Samotné Rakousko je část roku odkázáno na dovoz elektřiny, který je vyráběn i v jaderných zdrojích,“ uvedl.
Noviny píší o českém šrotu
List Kronen Zeitung připomněl, že Dukovany se nacházejí jen třicet kilometrů od hranic Česka s Rakouskem, a elektrárnu označil za „vysoce nebezpečnou“ s tím, že má na kontě už dlouhý seznam poruch, místy údajně i hrozivých. „Odborníci před těmito riziky ve ‚šrotovém‘ reaktoru varují už léta,“ napsaly rakouské noviny.
Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ, která české jaderné elektrárny provozuje, to označil za nesmysl.
„Jaderná elektrárna Dukovany je dlouhodobě považována za velmi spolehlivou a patří ke světové špičce i v mezinárodním srovnání. Nikdy neměla žádnou významnou poruchu,“ reagoval.
Doplnil, že od spuštění elektrárny v roce 1985 firma se do její modernizace investovalo 70 miliard korun, přičemž výstavba čtyř bloků vyšla na 26 miliard korun československých.
Minulá žaloba neuspěla
„Protijaderná politika Rakouska se nezmění. Pamatujeme si ji hlavně při spouštění Temelína,“ poznamenal Kříž. Není to totiž poprvé, kdy se Rakousko pokouší zastavit stavbu jaderných elektráren v Česku.
Na podzim roku 2000 rakouští odpůrci jádra opakovaně blokovali hraniční přechody, aby Prahu donutili odložit spouštění elektrárny v Temelíně.
Tehdejší premiér Miloš Zeman a kancléř Wolfgang Schüssel podepsali v prosinci 2000 Protokol z Melku, který odstartoval důkladné posouzení vlivů Temelína na životní prostředí, sérii expertních misí a zvláštní informační režim vůči Rakousku.
V lednu 2002 dokonce vládní strana Svobodných (FPÖ) spustila celostátní petici požadující referendum, které by zavázalo Rakousko blokovat přistoupení Česka k Evropské unii, pokud nebude Temelín odstaven. Petici podepsalo přes 900 tisíc lidí.
Horní Rakousy také v roce 2002 podaly žalobu na ČEZ u rakouských soudů ve snaze zamezit plnému provozu, spor skončil u Soudního dvora EU. Ten rozhodl, že rakouské soudy Temelín nemohou „vypnout“.
