Článek
Konkrétně soud rozhodoval o žalobě elektromechanika z Ostravy, kterého jeho zaměstnavatel Škoda Ekova zapůjčil sesterské firmě.
V ní měli kmenoví zaměstnanci na stejné pozici a se srovnatelnou praxí vyšší mzdové ohodnocení a rozdíl v neprospěch „zapůjčeného“ pracovníka byl i ve zmíněném příspěvku na penzijní připojištění.
Soudy nižší instance muži už dříve přiznaly doplatek mzdy. Spor o příspěvek na penzijní připojištění však rozetnul až Nejvyšší soud. Ten konstatoval, že zaměstnavatelé musejí zacházet se všemi zaměstnanci stejně nejen ve mzdové oblasti, ale i v pracovních benefitech. Přičemž dočasně přidělení zaměstnanci nejsou výjimkou.
„Příspěvek na penzijní připojištění je jako jiné peněžité plnění součástí pracovních a mzdových podmínek, na něž se vztahuje zásada rovného zacházení,“ uvedl soud v nedávno zveřejněném rozhodnutí.
Agenturní zaměstnanci by tak podle toho mohli mít nárok na další příspěvky na sport, zdraví či dovolenou.
Podle Michaela Mráčka z advokátní kanceláře Dentons se rozhodnutí může dotknout až 200 tisíc lidí, kteří v Česku pracují přes agentury práce nebo jsou na své pracoviště dočasně přiděleni od jiné firmy. Tisíce z nich by tak nyní mohly zpětně zažádat o doplatky benefitů.
„Dočasně přidělení zaměstnanci podle rozhodnutí mají nárok nejen na stejnou mzdu jako kmenoví pracovníci firmy, do které byli přiděleni, ale rovněž i na jakékoliv navýšené benefity, příspěvky a další dobrovolná plnění, jež jim doposud často zaměstnavatelé nepřiznávali. A to právě s odkazem na dočasné přidělení a chybějící zákonnou úpravu,“ uvedl.
Zaměstnavatelé protestují
Hospodářská komora sdružující přes 17 tisíc firem s rozsudkem nesouhlasí. Může podle ní destabilizovat trh práce a poškodit zaměstnavatele i samotné zaměstnance.
Podle zástupkyně komory Jaroslavy Rezlerové to pro personální agentury i zaměstnavatele využívající dočasné přidělení představuje zásadní problém, jelikož nemají možnost benefity u svých zákaznických firem ovlivnit, a přesto by za jejich dorovnání měly nést odpovědnost.
„Agentury se dostávají do role univerzálního přenašeče benefitních systémů svých klientů, které samy nijak nevytvářejí a často o nich nemají ani informace. Benefitní systémy přitom nejsou pouhou součástí ceny práce, ale slouží jako nástroj dlouhodobého udržení kmenových zaměstnanců,“ upozornila Rezlerová.
Podle Václava Svobody, partnera advokátní kanceláře SVO&KO, jde ale o narovnání situace. „Dlouho platilo, že agenturní zaměstnanci byli velmi znevýhodňováni jako levná pracovní síla. Soudy postupně začaly jejich situaci řešit. Současný trend je nastaven k zpřísnění podmínek rovnosti mezi zaměstnanci,“ poznamenal.
