Článek
Konkrétně soud rozhodoval o žalobě elektromechanika z Ostravy, kterého jeho zaměstnavatel Škoda Ekova zapůjčil sesterské firmě.
V ní měli kmenoví zaměstnanci na stejné pozici a se srovnatelnou praxí vyšší mzdové ohodnocení a rozdíl v neprospěch „zapůjčeného“ pracovníka byl i ve zmíněném příspěvku na penzijní připojištění.
Soudy nižší instance muži už dříve přiznaly doplatek mzdy. Spor o příspěvek na penzijní připojištění však rozetnul až Nejvyšší soud. Ten konstatoval, že zaměstnavatelé musejí zacházet se všemi zaměstnanci stejně nejen ve mzdové oblasti, ale i v pracovních benefitech. Přičemž dočasně přidělení zaměstnanci nejsou výjimkou.
„Příspěvek na penzijní připojištění je jako jiné peněžité plnění součástí pracovních a mzdových podmínek, na něž se vztahuje zásada rovného zacházení,“ uvedl soud v nedávno zveřejněném rozhodnutí.
Agenturní zaměstnanci by tak podle toho mohli mít nárok na další příspěvky na sport, zdraví či dovolenou.
Podle Michaela Mráčka z advokátní kanceláře Dentons se rozhodnutí může dotknout až 200 tisíc lidí, kteří v Česku pracují přes agentury práce nebo jsou na své pracoviště dočasně přiděleni od jiné firmy. Tisíce z nich by tak nyní mohly zpětně zažádat o doplatky benefitů.
„Dočasně přidělení zaměstnanci podle rozhodnutí mají nárok nejen na stejnou mzdu jako kmenoví pracovníci firmy, do které byli přiděleni, ale rovněž i na jakékoliv navýšené benefity, příspěvky a další dobrovolná plnění, jež jim doposud často zaměstnavatelé nepřiznávali. A to právě s odkazem na dočasné přidělení a chybějící zákonnou úpravu,“ uvedl.
Zaměstnavatelé protestují
Hospodářská komora sdružující přes 17 tisíc firem s rozsudkem nesouhlasí. Může podle ní destabilizovat trh práce a poškodit zaměstnavatele i samotné zaměstnance.
Podle zástupkyně komory Jaroslavy Rezlerové to pro personální agentury i zaměstnavatele využívající dočasné přidělení představuje zásadní problém, jelikož nemají možnost benefity u svých zákaznických firem ovlivnit, a přesto by za jejich dorovnání měly nést odpovědnost.
„Agentury se dostávají do role univerzálního přenašeče benefitních systémů svých klientů, které samy nijak nevytvářejí a často o nich nemají ani informace. Benefitní systémy přitom nejsou pouhou součástí ceny práce, ale slouží jako nástroj dlouhodobého udržení kmenových zaměstnanců,“ upozornila Rezlerová.
Podle Václava Svobody, partnera advokátní kanceláře Svoboda Koubková advokáti, jde ale o narovnání situace. „Dlouho platilo, že agenturní zaměstnanci byli velmi znevýhodňováni jako levná pracovní síla. Soudy postupně začaly jejich situaci řešit. Současný trend je nastaven k zpřísnění podmínek rovnosti mezi zaměstnanci,“ poznamenal.
