Článek
V absolutním vyjádření jde u Řecka o srovnatelný kolaps, jako by klesla životní úroveň v Izraeli na úroveň Libye nebo Gabonu, uvedl ekonom.
Upozorňuje na to, že Řecko v indexu globální konkurenceschopnosti kleslo z 67. na 81. místo a je až za Ukrajinou a Alžírskem. Navazující sociální propad se stal v zemi novým normálním jevem.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Nejistota kolem Řecka podle analytiků přispívá k oslabování eura, které v pondělí propadlo na devítileté minimum vůči dolaru. [celá zpráva]
Pod psychologickou hranicí 1,20 dolaru za euro se evropská měna drží i v úterý dopoledne.
Vývoj kurzu eura
Za pět let se v Řecku zdiskreditovala celá generace centristických politiků. Když krize eurozóny na jaře 2010 vypukla, vládlo v Řecku stále ještě Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) pod vedením Jorgose Papandrea, které převažovalo s téměř 40 procenty hlasů, zatímco konzervativní Nová demokracie (ND) se opírala jen o třetinu hlasů. V současnosti PASOK přišel o většinu podpory, zatímco konzervativci se snaží udržet ve vládě.
Mezitím prudce narostla podpora bývalým okrajovým stranám. Radikální levice SYRIZA podle všeho nadcházející volby vyhraje – má naději na asi 28 procent hlasů, oproti 25 procentům pro konzervativní ND. [celá zpráva]
Dnes víme, že do roku 2012 byla německá kancléřka Angela Merkelová blízko toho, aby umožnila bankrot Řecka, píše Steinbock. Panovaly však obavy, že by se řecká nákaza mohla rozšířit do Itálie a Španělska, což donutilo Berlín ustoupit. Tak Řecko dostalo svůj druhý záchranný plán. Nyní začaly zákulisní rozhovory o třetí finanční výpomoci ve výši 30 miliard eur (831 miliard korun). Podle německého deníku Der Spiegel ale německá vláda už nepovažuje Řecko za zemi tak důležitou pro eurozónu, aby jej zachraňovala za každou cenu. [celá zpráva]
Kontroverzní balíček
SYRIZA chce ze svého popudu zavést sociální balíček, který takzvaná trojka mezinárodních věřitelů – Evropská komise (EK), Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) – považují za vysoce kontroverzní.
Balíček obsahuje velké smazání dluhů věřitelům, daňové úlevy pro všechny kromě bohatých, zvýšení minimální mzdy a důchodů na 750 eur měsíčně (20 700 korun), zdarma elektřinu, potravinové lístky, přístřeší a zdravotní péči pro potřebné, moratorium na splátky soukromých dluhů vůči bankám překračujících 20 procent disponibilních příjmů.
Nic ale není pro trojku věřitelů tak nepříjemné jako slib formace SYRIZA, že uspořádá mezinárodní konferenci o oddlužení. Vůdce této formace Alexis Tsipras se již zabýval touto otázkou při jednáních s Komisí EU, německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem a činiteli MMF a poslal své ekonomické poradce do londýnské City, aby ujistil investory, že odpis dluhů se bude týkat pouze veřejného sektoru.
SYRIZA bude usilovat o oddlužení, které se dostalo Německu v roce 1952 (62 procent). To by výrazně snížilo vládní dluh, který dnes přesahuje 190 procent řeckého HDP.
Bývalý řecký premiér Jorgos Papandreu zakládá novou politickou stranu, čímž potvrdil rozkol mezi vládními socialisty
V obou případech bude mít podle ekonoma volební výsledek v Řecku dopad na očekávané nákupy dluhopisů ECB, které závisejí také na tom, zda Německo dá zelenou plnému kvantitativnímu uvolňování ECB.
Čeká se povolební drama
V posledních několika letech se Bruselu podařilo vytvořit izolační mechanismy umožňující snížení (i když ne zamezení) pravděpodobnosti nákazy dluhovou krizí.
Tyto mechanismy ale spoléhají na očekávání trhu, že se ECB zapojí do širšího kvantitativního uvolňování, které by mělo zahrnovat nákupy dluhopisů větších jihoevropských ekonomik (Španělska a Itálie), ale mohlo by vyloučit menší periferní země (Řecko spolu s Portugalskem a Kyprem).
Povolební drama v Řecku nastane, pokud SYRIZA vyhraje a začne jednat s trojkou věřitelů. Tsipras nastavil laťku tím, že řekl, že jeho vláda přestane dodržovat splátky dluhů od prvního dne ve funkci. Doufá, že trojka a Německo přivřou oči a podpoří Řecko navzdory jeho nové politice. Pokud se tak stane, očekává se, že SYRIZA zmírní své záměry v oblasti sociální politiky a odstoupí od plánu mezinárodní konference o svém oddlužení.
Ale co když ani trojka, ani SYRIZA neustoupí? V tom případě by trhy ovládla nestabilita a Atény by mohly být donuceny opustit eurozónu. Bez ohledu na konečný scénář se následky projeví nejen v Řecku nebo v eurozóně, ale v celém světě, uzavírá analýza EUobserver.
