Článek
Čísla zahrnují cizince s trvalým či přechodným pobytem, stejně jako uprchlíky s dočasnou ochranou. Jde o příslušníky jiných států Evropské unie nebo lidi s modrou kartou, která umožňuje vysoce kvalifikovanou práci osobám ze zemí mimo unii.
Data zveřejnil Úřad práce. Na základě údajů Českého statistického úřadu mají cizinci mezi zaměstnanci podíl téměř 18 procent.
„Meziroční nárůst o deset procent není nijak výjimečný, když porovnáme průměrné údaje za posledních deset let,“ uvedl hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák. Připomněl, že po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022 byl přírůstek výraznější.
Podnikatele z řad cizinců uvedené počty neobsahují. Na konci prosince jich podle ministerstva průmyslu a obchodu bylo přes 145,5 tisíce, meziročně o 10,5 procenta více. Není však možné určit, zda ve statistikách nefigurují ty samé osoby, tedy lidé podnikající při zaměstnání.
Další cizinci se pohybují na černém pracovním trhu. Odhady jejich počtu se různí, úřady odhalí tisícovky ročně.
Nejčastěji nacházejí cizinci uplatnění tam, kde Češi pracovat nechtějí. „Jde o hodně fyzicky náročná místa, často s nižšími mzdami. V průmyslu, stavebnictví nebo ve službách,“ sdělil Novák. Potvrdil i to, že velká města, především Praha a Brno, dokážou přitáhnout i kvalifikovanější uchazeče.
„Zahraniční pracovníky Česko potřebuje, ekonomika je na nich bytostně závislá. Nedovedu si představit, kdo by pracoval v nemocnicích, obchodech, na stavbách a v průmyslu, kdyby odešli,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Zdůraznil, že zemi by to uvrhlo do recese.
Podobně se už dříve vyjádřil i prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Podle něj jsou zahraniční pracovníci zásadní pro další růst české ekonomiky.
Do Česka míří Indové i Rumuni
Nejpočetnější skupinou jsou nyní Ukrajinci. Na konci prosince jich v Česku pracovalo 358 tisíc, meziročně o 44 tisíc více. Nejde jen o lidi, kteří před válkou uprchli loni, práci si našli také mnozí z těch, kteří do země přišli dříve.
Následují Slováci se 229 tisíci. Také těch meziročně přibylo, zhruba o 13 tisíc. Na třetím místě jsou Rumuni, za nimi Poláci. Z obou zemí zde pracuje hodně přes 40 tisíc lidí.
Občanů Vietnamu je mezi zaměstnanci jen 23 tisíc, téměř stejný počet jich ale podniká. Řada z nich v Česku dlouhodobě žije a má zdejší občanství. Početní jsou také Bulhaři, Maďaři či Rusové. Ze vzdálenějších zemí roste počet Indů a Filipínců.
Nejvíce cizinců je zaměstnaných v Praze, loni jich bylo téměř 314 tisíc. Středočeský kraj měl skoro 153 tisíc zahraničních pracovníků, Jihomoravský přes 105 tisíc.
„Je to kvůli velké nabídce volných míst. Třeba do Ústí nad Labem nebo Karviné by mohl jít cizinec jedině s vidinou, že se z něj stane nezaměstnaný,“ vysvětlil Dufek.
Nejméně pracujících cizinců, 19,8 tisíce, je ve Zlínském kraji.
