Článek
Díky změně pravidel budou moci vznikat dřevostavby vysoké až 22,5 metru. To je do již zmíněného osmého patra. Dosud platí hranice dvanácti metrů.
Změna by měla podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), který novou normu představil, vést k tomu, aby se více stavěly ze dřeva také bytové domy. Těch je totiž v současnosti v Česku minimum.
„Dneska to jsou zhruba desetiny procenta. Naše ambice je toto tempo výrazně zrychlit. Nelze říct, zda to bude o 15 či 20 procent, ale musíme tomu přizpůsobit podmínky, aby investoři tu možnost měli,“ řekl Vlček. „Počet rodinných domů (ze dřeva) za posledních deset let výrazně stoupl, zhruba ze tří na 14 až 15 procent, tam vidíme velký posun kupředu. Kde ho nevidíme a kde jsme chtěli normy změnit, tak bylo v oblasti výstavby bytových domů,“ dodal.
Změnu normy vítají také odborníci. Dřevostavby by se díky ní mohly stát zajímavější také pro investory, ke zvýšení dostupnosti bydlení jako takového to ale podle nich pravděpodobně příliš nepomůže.
Podle Vlčka by pozměněná norma mohla také motivovat k většímu využívání tuzemských zásob dřeva. Česko totiž v současnosti většinu dřeva vyveze do zahraničí. „Vyvážíme surovinu a mnohdy ten samý kamion, který přijíždí do České republiky, pak přiváží výrobky s vyšší přidanou hodnotou. ČR produkuje ročně zhruba 15 milionů kubíků dřeva, na naše zpracování v průmyslu jde ale zhruba třetina. Největším vlastníkem lesů v ČR jsou stát a města a obce. Jakákoli vyšší přidaná hodnota prodeje dřeva tak má zároveň pozitivní dopad na veřejné rozpočty,“ dodal Vlček.
Ve světě vznikají i stometrové dřevostavby
První výstavbu vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Praze dokončila loni developerská společnost UBM. Projekt s názvem Timber Praha v Řeporyjích je součástí areálu Arcus City a tvoří ho čtyři budovy. Dvě z nich jsou čtyřpodlažní a dvě s přízemím a dvěma patry. Nájemní byty z dřevostavby ale nyní také vznikají ve Žďáru nad Sázavou. Tam společnost Dostupné bydlení České spořitelny připravuje 34 cenově dostupných bytů ve dvou samostatných budovách.
Vídeňský věžák HoHo, který se tyčí do výšky přes 80 metrů, je vyroben ze 75 procent ze dřeva.
Dřevostavby táhnou i v zahraničí, kde mohou být dokonce ještě vyšší. Například ve Vídni tak mohla před pár lety vyrůst hybridní stavba HoHo, vysoká přes 80 metrů. V USA a Norsku se pyšní dřevěnými stavbami s výškami 85,4 a 86,6 metru a Berlín plánuje projekt WoHo, který má mít téměř 100 metrů.
