Článek
Na normě se po dlouhých debatách shodli stavebníci, akademici a hasiči. Nyní už se čeká jen na to, až po zapracování připomínek vyjde v odborném Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
Díky změně pravidel budou moci vznikat čisté dřevostavby vysoké až 18 metrů, tedy asi sedm pater. Takzvané hybridní dřevostavby kombinující dřevo a železobetonovou konstrukci budou mít limit ještě o patro vyšší, konkrétně 22,5 metru. Dosud pro obě kategorie platila hranice 12 metrů.
Developeři po rozvolnění pravidel volali především kvůli tomu, aby se jim výstavba ekonomicky vyplatila. Díky dřevostavbám mohou snáze plnit ekologické požadavky Evropské unie i bank. Například firma UBM uvedla, že celkové emise uhlíku dokázala u svého projektu Timber Praha snížit převodem z klasické budovy na dřevostavbu o 52 procent.
„Trendy jasně ukazují, že dřevěné konstrukce mohou hrát klíčovou roli v přechodu k udržitelnému stavebnictví v Česku,“ uvedl Robert Jára, ředitel výzkumného ústavu UCEEB při ČVUT, který se moderními technologiemi ve stavebnictví zabývá.
Kromě firmy UBM se o stavby ze dřeva zajímá třeba i společnost Crestyl nebo Skanska Residential. Záměr zapojit se do budování dřevostaveb projevil v minulosti i developer YIT.
