V Česku dostaly výškové dřevostavby zelenou. Těšme se na příjemné prostředí v úřadech a kancelářích

Dřevěné bytové domy v Praze a Pardubicích, kulturní dům v Ratíškovicích, supermarket ve Vracově na Hodonínsku, hotel v Choťovicích nebo dům pro seniory v Horní Stropnici, všechny tyto projekty ukazují, že se dřevo v české architektuře prosazuje stále častěji, a to nejen u rodinných domů.

Až dosud však byla výstavba dřevostaveb v Česku výrazně omezená. Zatímco v Rakousku, Německu nebo Kanadě je už podle norem běžné stavět dřevěné domy se šesti i více podlažími, v Česku jsme se kvůli přísným požárním normám dlouho drželi při zemi – a to doslova.

„Dřevo je u nás historicky vnímáno jako zápalný a hořlavý materiál. Ve druhé polovině dvacátého století jsme dřevo jako stavební materiál příliš nepoužívali, a tak nám nevadilo omezení požární výšky dřevostaveb na maximálně 12 metrů, tedy čtyři až pět nadzemních podlaží. Nyní, kdy vedle rostlého dřeva existují nové inženýrské výrobky na bázi dřeva, které mají vysokou požární odolnost, se situace mění,“ říká Petr Kuklík, odborník na dřevostavby a vedoucí výzkumného oddělení Materiály a konstrukce budov Univerzitního centra ČVUT v Praze, který je zpracovatelem norem pro navrhování dřevěných konstrukcí.

Od 1. července 2025 má vstoupit v platnost dodatek k požární normě, který nás posune k jednoduššímu plánování, schvalování i realizaci vyšších dřevostaveb. Architekti a projektanti se s novými pravidly začnou seznamovat už letos, plně závazná budou od ledna 2026. Dřevostavby tak už nebudou jen doménou rodinných domů. S příchodem nových požárních norem se navíc otevírá cesta k výstavbě vyšších dřevostaveb, což představuje zásadní posun v českém stavebnictví.

„Díky novým normativním předpisům se otevírají dveře větším a ambicióznějším projektům ze dřeva – od úřadů a administrativních budov přes školy a hotely až po bytové domy. A to až do výšek, které byly dříve za použití normativních přístupů nemyslitelné. Nově se tímto způsobem totiž budou moci projektovat dřevostavby až do výšky 22,5 metru, což odpovídá až téměř osmi podlažím,“ doplňuje Petr Kuklík.

V zahraničí, zejména v zemích jako Rakousko, Německo, Kanada, ve skandinávských státech nebo v Japonsku, zájem o výstavbu větších dřevostaveb stoupá. Moderní dřevěné konstrukce tam jsou navrhovány tak, aby splňovaly přísné požadavky nejen na požární bezpečnost, ale také na energetickou náročnost, akustiku a odolnost proti zemětřesení.

„Jako reakce na zemětřesení, které zasáhlo Itálii v roce 2009, byly postaveny celodřevěné bytové domy se čtyřmi až šesti nadzemními podlažími. Dřevo má nesporné výhody, například i při zemětřesení je bezpečnější a pružnější než jiné stavební materiály,“ vysvětluje Tomáš Peterka ze společnosti Wolf System.

Postupem času se výškové dřevostavby staly ve světě fenoménem a jednotlivé státy dnes soupeří o to, kdo postaví vyšší mrakodrap ze dřeva. Tyto vícepodlažní stavby, které přesahují běžné výškové limity stanovené normami, je nutné navrhovat pomocí takzvaného požárně-inženýrského přístupu. Ten umožňuje navrhnout požární bezpečnost stavby na míru na základě podrobné analýzy. Místo pravidel stanovených normou se využívají pokročilé výpočty, simulace a detailní znalost chování materiálů při požáru.

Ve Vídni tak mohla před pár lety vyrůst hybridní stavba HoHo vysoká přes 80 metrů. V USA a Norsku se pyšní dřevěnými stavbami s výškami 85,4 a 86,6 metru a Berlín plánuje projekt WoHo, který má mít téměř 100 metrů. „Zkušenosti z Evropy – ať už z Vídně, Berlína nebo skandinávských zemí – říkají jediné: Dřevostavby jsou spolehlivé, ekologické, rychlé a navíc architektonicky atraktivní. O tom se na vlastní oči přesvědčili i zástupci českých měst a obcí, kteří s námi loni vyrazili na zahraniční exkurze k načerpání inspirace,“ uvádí Blanka Nováčková, ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD). Tyto zmíněné stavby boří mýty o křehkosti dřeva a ukazují, že je reálné z něj stavět i rozsáhlé projekty.

Dřevo jako stavební materiál přináší řadu ekologických i ekonomických výhod. Jde o obnovitelný zdroj s nízkou uhlíkovou stopou, protože v něm uhlík zůstává tzv. uzamčen po celou dobu životnosti stavby. „Dřevostavby přinášejí mnoho výhod i do veřejného sektoru. Naše zkušenosti s realizací školek, senior center a administrativních budov ukazují, že dřevostavby mají nejen estetickou hodnotu, ale také vynikající užitné vlastnosti. Navíc jsou ekologické, energeticky úsporné a vnitřní klima takových budov působí pozitivně,“ říká David Javorský ze společnosti Nema Dřevostavby.

Důležitým faktorem je také rychlost výstavby. „Severně od Prahy jsme realizovali dvoupatrový hotel ze dřeva, který byl kompletně hotový za pouhé čtyři měsíce. Těšíme se na nové projekty, které porostou do větších výšek, stejně jako staví naši partneři v Itálii a v Rakousku,“ doplňuje Tomáš Peterka.

Tento trend ukazuje, že dřevo je vnímáno nejen jako ekologická volba, ale také jako moderní a technicky vyspělá alternativa k betonu a oceli. „Dřevěné konstrukce jsou lehčí, umožňují rychlou výstavbu za použití prefabrikace a díky skvělým tepelněizolačním vlastnostem snižují provozní náklady. Využívání našeho lokálního a obnovitelného surovinového zdroje navíc zvyšuje konkurenceschopnost domácího trhu a přináší vysokou přidanou hodnotu tomuto materiálu,“ shrnuje Blanka Nováčková.

Právě proto dává dřevostavbám zelenou i stát. Ministerstvo životního prostředí i ministerstvo zemědělství plánují zvýhodnění staveb ze dřeva prostřednictvím dotačních programů a změn legislativy. Zvažuje se například zřízení speciálního fondu na podporu veřejných dřevostaveb, což by mohlo pomoci zejména obcím, které často bojují s rozpočty, ale zároveň potřebují stavět rychle a udržitelně.

„Dřevo ve veřejných stavbách není jen estetickou volbou, ale také praktickým a udržitelným řešením. Jeho využití ve veřejných budovách potvrzuje, že moderní dřevostavby splňují nejvyšší standardy bezpečnosti, komfortu i efektivity výstavby,“ doplňuje David Javorský.

A velké projekty už se u nás chystají: V Hradci Králové vznikne nové sídlo Lesů ČR, v Novém Boru se chystá výstavba dřevěného bytového domu s deseti nájemními byty. Dřevěné školky, školy nebo logistické haly v Ostravě a u Plzně jsou dalším důkazem, že dřevo obstojí i při větších stavebních záměrech. Také Český pavilon na Expu 2025 v Ósace, který otevřel své brány 13. dubna 2025, má jako jediná letošní celodřevěná expozice světu ukázat, že to u nás se dřevem opravdu umíme.

Podle odborníků stojíme teprve na začátku dřevěné revoluce a do 15 let by se mohla až čtvrtina nových budov v Česku stavět ze dřeva. Mnozí lidé z oboru navíc věří, že by vícepodlažní dřevostavby mohly sehrát i významnou roli v řešení bytové krize.

Ať už jste milovníky dřeva, nebo k němu máte zatím rezervovaný přístup, jedno je jisté: Dřevo se stává klíčovým materiálem moderní výstavby. Pokud se podaří propojit technologie, finance a důvěru, dřevěné školy, úřady a bytové domy uvidíme čím dál častěji i u nás.