Článek
Zbraň je podle listu The Guardian schopna zasáhnout cíle umístěné hluboko pod zemí. Má tak pověst „ničitele bunkrů“, který by v případě potřeby mohl zničit silně opevněné podzemní úkryty severokorejského vedení v čele s Kimem.
Hjonmu-5, kterou lze odpálit z mobilních platforem, váží 36 tun a je dlouhá 16 metrů. Má dosah od 600 do 5000 kilometrů, v závislosti na hmotnosti hlavice. Ta může mít až osm tun, což z rakety dělá jednu z nejtěžších konvenčních střel na světě.
Jižní Korea se spoléhá na americký „jaderný deštník“, nevlastní nukleární zbraně. „Jedinou šanci, kterou máme, je vyvinout co nejsilnější konvenční zbraně,“ poznamenal podle listu Jang Uk, expert na obranu z Asanského institutu pro politická studia v Soulu. „Vedení Pchjongjangu se bude bát – a mělo by,“ poznamenal o nové raketě.
Myšlenka na vývoj superrakety vznikla po sérii smrtících severokorejských útoků v roce 2010 – potopení válečné lodi Čchonan a bombardování ostrova Jonpchjong – při nichž zahynulo 50 Jihokorejců. Vývoj rakety Hjonmu-5 však blokovala americká omezení týkající se jihokorejských hlavic až do roku 2017, kdy americký prezident Donald Trump během svého prvního mandátu tato omezení po šestém testu severokorejské vodíkové bomby zrušil, připomněl The Guardian.
Plánované nasazení rakety Hjonmu-5 přichází v době, kdy Severní Korea na nedávné vojenské přehlídce představila svou vlastní novou mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-20, která by mohla být schopna zasáhnout pevninu USA.
Vývoz zbraní se od ruské invaze na Ukrajinu stal jedním z nejrychleji rostoucích průmyslových odvětví na Korejském poloostrově. Zatímco Severní Korea zásobuje municí, střelami i vojáky Rusko, Jižní Korea se prosazuje na trhu se zbraněmi orientovaném na Západ prostřednictvím elektroniky či stavby lodí. Soul také oznámil výrazné navýšení financování výzkumu v oblasti letectví včetně bezpilotních systémů a bojových technologií řízených umělou inteligencí.
