Článek
„Dnes spouštíme to, co bude známo jako projekt Vault (Trezor), aby se zajistilo, že američtí podnikatelé a dělníci nebudou nikdy postiženi výpadky,“ řekl Trump podle listu The Guardian při podepisování příslušného nařízení v Oválné pracovně Bílého domu za přítomnosti ředitelky GM Mary Barraové, těžařského magnáta Roberta Friedlanda, členů americké administrativy a vysokých představitelů Kongresu.
„Nechceme si už nikdy projít tím, čím jsme si prošli před rokem,“ řekl prezident se zjevnou narážkou na omezení, která Čína uvalila na kovy vzácných zemin, a „vyšlo to“.
Když Trump loni uvalil vysoká cla na Čínu, která kontroluje 70 procent těžby nerostů s kovy vzácných zemin a 80 až 90 procent podniků, které je zpracovávají, Peking omezil jejich vývoz. Zablokoval jejich dodávky pro využití ve vojenských zařízeních.
Jsou přitom potřeba nejen v bateriích, ale také v radarech, noktovizorech, infračervených senzorech i v systémech umožňujících navádění balistických raket a střel s plochou dráhou letu, u nichž je potřeba odolnost proti vysokým teplotám.
V první fázi mají projekt podle veřejnoprávního PBS financovat půjčka americké exportní a importní bance ve výši deseti miliard dolarů s patnáctiletou splatností a další půjčka od privátních společností od 1,67 miliardy dolarů.
Prezident řekl, že očekává, že vláda na půjčce po spuštění projektu vydělá. Projekt přirovnal k vytvoření Strategické ropné rezervy (SPR) ze 70. let za ropné krize, aby se předešlo nedostatku benzínu.
USA by měly přestat být závislé nejen na samotných nerostech, z nichž se kovy vzácných zemin získávají, ale také by měly být schopny je zpracovávat, což je obtížné a nákladné. Jejich těžba a zpracování navíc představují velkou ekologickou zátěž, což vše jsou důvody, proč Čína získala dominanci na tomto poli.
Americká vláda již dříve získala podíly v těžařské společnosti MP Materials, která se zabývá těžbou vzácných zemin, a také poskytla finanční podporu společnostem Vulcan Elements a USA Rare Earth.
Kovy vzácných zemin
Kovy vzácných zemin je skupina 17 prvků ze 3. skupiny Mendělejevovy periodické tabulky. Jedná se měkké kovy s výraznými magnetickými vlastnostmi, které jsou stále, i když patří mezi elektropozitivní přechodové prvky, schopné darovat valenční elektrony. Patří mezi ně skandium, yttrium a všechny lanthanoidy, tedy prvky s protonovými čily 57 až 72. Těmi jsou lanthan, cer, praseodym, neodym, promethium, samarium, europium, gadolinium, terbium, disprosium, holmium, erbiem thulium, ytterbium a lutecium.
Neodym a samarium jsou potřeba při výrobě magnetů, samarium přitom odolává i vysokým teplotám. Gadolinum s ferromagnetickými vlastnostmi se využívá v jaderné energetice při zachytávání neutronů a výrobě komputerů, erbium je potřeba v konstrukci optických vláknových zesilovačů
Očekává se, že téma této strategické rezervy bude hlavním tématem středeční schůzky ministrů zahraničních věcí několika desítek evropských, afrických a asijských zemí ve Washingtonu, která má být věnována klíčovým surovinám.
Během schůzky by mělo být podepsáno několik bilaterálních dohod, které mají zajistit lepší funkčnost dodavatelských řetězců v oblasti kovů vzácných zemin. Ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení o schůzce uvedlo, že setkání „vytvoří impuls pro spolupráci“ mezi účastníky s cílem zajistit přístup ke kovům vzácných zemin.
Ministr vnitra Doug Burgum uvedl, že se k projektu už přidalo 11 zemí, jejichž jména zveřejní později.
