Článek
Když letos uvalila Čína v odvetě za americká cla na své zboží omezení na export kovů vzácných zemin, týkalo se to i samaria, které potřebuje pro výrobu tomahawků a dalších střel zbrojovka Raytheon (člen skupiny RTX). Čína krok hájila tím, že jde o „světový mír“. Západním firmám, které potřebovaly nakupovat samarium pro vojenskou výrobu, jej odmítla prodávat.
„Žádný dodavatel nemůže být dál schopen nakupovat samarium stejnou cestou, jakou jsme používali v minulosti,“ řekl listu The New York Times člen vedení jednoho z dodavatelů Raytheonu, který si nepřál být jmenován. „Jste na seznamu těch špatných. Materiál nedostanete,“ zdůraznil.
Ve většině průmyslových aplikacích včetně mobilních telefonů, automobilů nebo dronů se využívají nejznámější neodymové magnety. Pro výrobu střel a raket jsou však potřeba samarium kobaltové magnety, které snášejí vysoké teploty, aniž by ztrácely své vlastnosti, třeba sílu. Samarium se také využívá při výrobě infračervených čidel a využívají se v laserech nebo v jaderných reaktorech.
Bez samaria nelze vyrábět bojové letouny páté generace nebo hypersonické zbraně. Bývalá představitelka ministerstva obrany Aisha Haynesová, která měla na starosti zajišťování materiálových dodávek a v Pentagonu skončila v dubnu, řekla listu, že bez samariových magnetů bude nutné obětovat přesnost zbraní.
Proto začal hon na samarium, které nepocházejí z Číny. „Nechcete nikdy dát jedné zemi takovou moc, kdy může uvolnit nebo zablokovat zdroje, jak se jim zachce,“ řekla Haynesová.
Dočasné řešení přinesly zásoby polozpracované rudy
Aktuálně se načas podařilo vyřešit situaci. V americkém Rochesteru sídlící firma Arnold Magnetic Technologies, která má továrny ve Švýcarsku, Číně a na Tchaj-wanu, měla k 4. dubnu zásoby samaria na rok výroby, řekl Aaron Williams z jejího vedení. Odběratelé se začali obávat, co se bude dít, když se zásoby vyčerpají.