Čína tvrdě blokuje dodávky klíčových kovů americkým zbrojovkám

Na čínský postup, který blokuje export kovů vzácných zemin a polovodičů pro americký obranný průmysl, upozornil list The Wall Street Journal. Je to vážný problém, více než 80 000 dílů použitých v amerických zbraňových systémech využívá minerály, jejichž vývoz Čína omezuje nebo blokuje, plyne z dat firmy Govini, která se zaměřuje na software týkající se nákupů v obranném průmyslu.

Skoro všechny dodavatelské řetězce klíčových nerostů používaných Pentagonem závisí minimálně na jedné čínské společnosti.

Čína letos omezila vývoz kovů vzácných zemin, jako je lithium nebo neodym, které jsou potřeba v akumulátorech, magnetech a mikroelektronice. Po červnové dohodě mezi Pekingem a Washingtonem Číňané jejich export uvolnili, ovšem jen v omezeném množství. Blokují ale dodávky pro obranný průmysl. Ten přitom potřebuje pětkrát více těchto prvků, než kolik jich Čína umožňuje vyvézt.

Jedna ze západních společností, která dodává čínské neodymové magnety jak civilnímu, tak vojenskému sektoru, uvedla, že Čína jejich export schválila u produktů pro civilní využití, ale blokuje nebo přinejmenším odkládá jejich dodávky do obranného nebo aerokosmického průmyslu. Požaduje rozsáhlou dokumentaci o tom, jak se kovy vzácných zemin využívají. Chce citlivé údaje včetně fotografií detailů výrobků nebo výrobních linek a garance, že se materiály nepoužívají v obranném průmyslu.

Po firmě ePropelled, která vyrábí motory pro drony s neodymovými magnety požadoval čínský dodavatel výkresy a fotografie výrobku a také seznam odběratelů, aby si byl jist, že se nedostanou do armády.

„Samozřejmě, že nebudeme poskytovat čínské vládě tyto informace,“ uvedl viceprezident ePropelled Chris Thompson. Mezi stovkou zákazníků má americké firmy vyrábějící pro armádu nebo výrobce dronů na Ukrajině. Čína následně dodávky neodymových magnetů přerušila a umožnila jejich použití jen ve výrobcích mířících do civilního sektoru. Firma tak musela o dva měsíce odložit dodávky pro obranný sektor, než našla alternativní dodavatele. Kupovala i magnety od prodejců z Japonska či Tchaj-wanu , které ale samy také využívají neodymu z Číny.

Firma uzavřela kontrakty se malými společnostmi Vulcan Elemenst v Severní Karolíně a USA Rare Earths v Oklahomě. Ty však nejsou schopné dodávat magnety dříve než na konci roku.

Pentagon požaduje, aby firmy, které mu dodávají zbraně, do roku 2027 přestaly kupovat magnety využívající minerálů z Číny. Některé firmy si proto vytvořily zásoby magnetů, ale zbrojovky mají ve skladech zásoby maximálně na rok, často však jen na několik měsíců. Zejména start-upy si nemohou dovolit nakupovat do zásoby.

Protože se čínské firmy snaží ovládnout trh s kovy vzácných zemin už několik roků, posledních pár let se americké zbrojovky snažily najít jiné zdroje. U některých látek to však není možné, protože se nedají na Západě vyrábět ekonomicky.

Loni navíc Čína zcela zastavila vývoz antimonu, germania a galia, což jsou polovodiče potřebné třeba v brýlích pro noční vidění. Používají se však i do slitin zvyšujících tvrdost kulek a projektilů.

Ředitel americké firmy Leonardo DRS Bill Lynn minulý týden uvedl, že zásoby germania v jeho skladech klesly pod bezpečnou hranici. „Jestliže se má udržet časový rozvrh dodávek, musí se zlepšit toky materiálů v druhé polovině roku,“ upozornil Lynn. Germanium je potřeba pro senzory pracující v infračerveném spektru, přístroje pro noční vidění a optické kabely.