Tripartita se neshodla na zvýšení minimální mzdy, rozhodne vláda

Na tahu je teď vláda. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už avizoval, že pokud se sociální partneři neshodnou, doporučí zvýšit nejnižší možný výdělek na 18 900 Kč. „Většina připomínkových míst se kloní ke zvýšení minimální mzdy o 1600 korun,“ uvedl Jurečka po pondělním jednání tripartity. O přidání od ledna podle něj kabinet rozhodne zřejmě příští týden.

Tripartita se v pondělí sešla nejen kvůli minimální mzdě, ale i kvůli cenám energií, dopadům konsolidačního balíčku nebo plánovanému zvyšování věku odchodu do penze a dřívějším důchodům pro náročné profese. Řešila se i potřeba celoživotního vzdělávání v souvislosti s rozvojem digitalizace. Ministři se s odboráři a zástupci firem sešli u jednacího stolu v napjaté atmosféře poprvé od protivládních protestů, které proběhly před týdnem.

Jurečka původně navrhoval dvě varianty navýšení minimální mzdy, kterou v Česku pobírá asi 120 tisíc lidí. Ta první počítala s růstem na již zmíněných 18 900, v té druhé se počítalo s růstem na 19 400 korun. Cílem první varianty je postupně do pěti let zvýšit minimální mzdu na úroveň 45 procent průměrné mzdy, u té druhé na její polovinu.

Podle odborářů jde z hlediska vlády o pokračování politiky levné práce v Česku. Upozorňují, že například v Polsku mohou lidé počítat s minimální mzdou na úrovni 22 500 Kč.

Jádrem sporu mezi odboráři a zaměstnavateli s vládou v zádech ale není ani tak samotná minimální mzda jako spíše takzvané úrovně zaručené mzdy, které se od ní odvíjejí a určují nejnižší možné míry v jednotlivých profesích. Třeba u prodavaček, zedníků, účetních, ale i ředitelů podniků. Je jich v současnosti osm, přičemž platí, že v nejnižších úrovních bývají profese s nejnižší kvalifikací.

V obou variantách se počítá s navyšováním jen u některých úrovní. V té preferované se dvěma nejnižšími a tou nejvyšší.

Ministerstvo práce už také připravilo novelu zákoníku práce, která má zajistit automatický růst minimální mzdy. Odpadlo by tak každoroční handrkování. I ta je ve dvou variantách.

Podle té první by minimální mzda měla dosahovat 45 procent průměrné mzdy. Počet úrovní zaručených mezd by se pak snížil na čtyři. Podle té druhé by minimální mzda byla na padesáti procentech průměrné. Zaručené mzdy by pak skončily úplně.

Jurečka už o víkendu prohlásil, že podporuje směřování právě k 50 procentům za podmínky zrušení zaručených mezd. V připomínkovém řízení se ale většina stanovisek podle něj přiklonila k 45 procentům.

To Novinkám a Právu potvrdil i Svaz průmyslu a dopravy. „Prosazujeme variantu, kdy je k posouzení přiměřenosti minimální mzdy použita orientační referenční hodnota 45 procent průměrné hrubé mzdy,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu Bohdan Wojnar.

Podle Hospodářské komory zaručené mzdy postrádají ekonomický i sociální smysl. „V zájmu ekonomické efektivnosti a výkonnosti je vhodnější zvolit mírnější nárůst minimální mzdy a spoléhat na fungování dalších nástrojů ochrany ohrožených osob,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Odbory s rušením zaručených mezd ale zásadně nesouhlasí. „ČMKOS zásadně odmítá zrušení zaručených mezd, přičemž je připravena jednat o jejich možném přerozdělení do čtyř skupin za předpokladu, že tímto krokem nedojde ke zhoršení zaručených mezd zaměstnanců oproti předchozímu stavu a jednotlivé stupně budou průběžně navyšovány,“ uvedla odborářská konfederace v připomínkovém řízení k návrhu vládního nařízení o úpravě nejnižších garantovaných výdělků.

Zvýšení zaručených mezd by nyní mohlo podle odborů pomoci i nepedagogickým zaměstnancům škol, jako jsou uklízečky, školníci či pomocný personál v kuchyních, na jejichž úkor se může v některých školách začít šetřit. Učitelé mají růst platů ze zákona garantovaný.

Vláda by nakonec mohla těmto požadavkům vyjít alespoň částečně vstříc. „Debata ve vládě probíhá o zvýšení zaručené mzdy, což by umožnilo navýšení platů těm, kteří je mají opravdu nejnižší,“ prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který o platech ve školách jednal ještě před tripartitou s odboráři.

Zástupci byznysu nyní odmítají razantněji zvyšovat minimální mzdy kvůli nejisté ekonomické situaci. Argumentují vysokými cenami energií a dalších vstupů i nedostatkem lidí na trhu práce. Obávají se tlaku na růst mezd i u pozic, které nepobírají přímo minimální mzdu.

Letos v lednu minimální mzda stoupla o 1100 korun na 17 300 korun. Meziroční růst o 6,8 procenta tak lidem ani zdaleka nevykompenzoval průměrnou loňskou inflaci 15,1 procenta. Za letošek se očekává růst spotřebitelských cen asi o 11 procent. Varianta s navýšením o 1600 korun by znamenala meziroční růst minimální mzdy o devět procent a její výše by tak podle Jurečky dosáhla 41,1 procenta průměrné.