Článek
Zhruba 79 procent těchto měnových autorit navíc očekává, že se svět posune k multipolárnímu měnovému systému, čili že se sníží dominance hrstky výrazných platidel, takzvané velké trojky - dolaru, eura či čínského jüanu.
Alternativa k dolaru ovšem není a ten zůstává nejsilnější rezervní měnou na světě. Dolar letos posílil o tři procenta, což je poháněno vyššími americkými úrokovými sazbami, touhou po amerických aktivech a útěkem investorů a bank do bezpečí na pozadí války mezi USA a Íránem, shrnula agentura Reuters.
Podíl amerického dolaru na globálních devizových rezervách však klesl pod 57 procent poprvé od roku 1995, což představuje historický zlom v mezinárodním měnovém systému, připomněl portál Informed Clearly.
Dříve platilo, že centrální banky mohly jen vyčkávat, až se ekonomické podmínky vrátí do normálu. „Tento starý předpoklad se zdá být stále méně reálný,“ napsala ve zprávě Yara Azizová, hlavní ekonomka organizace OMFIF, jejíž nedávný průzkum se týkal světových bank, které dohlížejí na aktiva v souhrnné hodnotě přibližně 10 bilionů dolarů (213 bilionů korun).
V devizových rezervách plánují regulátoři měnového systému dát větší prostor menším měnám, jako jsou norská koruna, novozélandský dolar nebo britská libra. A pak je tady ještě třeba zlato. Drží jej už 82 procent centrálních bank a hraje čím dál větší roli ve strategiích vytváření rezerv.
V krátkodobém horizontu je to aktivum, u kterého centrální banky plánují nejvíce zvýšit své podíly, přičemž 30 procent respondentů se chystá navýšit svou alokaci v příštím nebo přespříštím roce.
OMFIF rovněž mezi 90 centrálními bankami, veřejnými penzijními fondy a státními fondy zjistila, že plánují výrazně zvýšit využívání umělé inteligence.