Článek
Odborníci upozorňují, že přestože nález z Bulharska (kousek od hranic s Rumunskem) souvisí s mimořádným suchem, představuje především cenný zdroj informací o pravěké krajině a životě v době ledové.
Na neobvyklé kosti narazil místní obyvatel během procházky po obnaženém břehu řeky. Upozornil na ně pracovníky Regionálního historického muzea ve městě Ruse, kteří na místo vyslali odborníky.
Ti podle prvního ohledání identifikovali spodní čelist, dva kly a pravděpodobně také žebro mamuta. Fosilie byly následně vyzvednuty a čeká je podrobný výzkum, který má určit jejich přesné stáří i okolnosti, za nichž zvíře uhynulo.
Ředitel muzea Nikolaj Nenov podle agentury Reuters zdůraznil, že podobné objevy jsou pro vědu mimořádně cenné, i když není důvod z nich dělat přehnanou senzaci. Podle něj se už delší dobu předpokládalo, že se v těchto místech kdysi rozkládaly rozsáhlé bažiny. Právě tam mohl mamut před desítkami tisíc let uvíznout a zahynout. Nově nalezené ostatky by mohly tuto teorii potvrdit.
🇧🇬 Mammoth bones found on parched bed of Danube
— AFP News Agency (@AFP) August 3, 2026
Sinking water levels in the Danube river have unveiled the well-preserved bones of a mammoth in Bulgaria and could lead to further discoveries, according to a local museum director. pic.twitter.com/wj56LoJJGP
Mamuti byli příbuznými dnešních slonů a během poslední doby ledové obývali rozsáhlé oblasti Evropy, Asie i Severní Ameriky. Nejznámějším druhem byl mamut srstnatý, dokonale přizpůsobený chladnému klimatu. Dorůstal výšky až čtyř metrů, vážil několik tun a jeho tělo chránila hustá srst i silná vrstva tuku. Dlouhé zahnuté kly využíval nejen při obraně, ale také k odhrnování sněhu při hledání potravy.
Většina mamutů vyhynula přibližně před 10 až 12 tisíci lety na konci poslední doby ledové. Odborníci se domnívají, že za jejich zánik mohla kombinace oteplování klimatu, které změnilo jejich přirozené prostředí, a lovu ze strany pravěkých lidí. Malé izolované populace však přežívaly na odlehlých ostrovech ještě několik tisíciletí.
Vědci nyní doufají, že podrobné analýzy kostí odhalí více o stáří nalezeného jedince, jeho zdravotním stavu i prostředí, ve kterém žil. Každý podobný nález totiž představuje další dílek do mozaiky poznání evropské přírody z období, kdy kontinent obývali mamuti, srstnatí nosorožci a další dnes již vyhynulí obři.
Římské stavby i nacistické lodě
Jak připomněla zpravodajská stanice CNN, podobné objevy se letos objevují i v dalších částech Evropy. Extrémní vedra a dlouhodobé sucho snížily hladiny řek natolik, že z jejich dna vystupují pozůstatky dávných civilizací i nedávné historie.
