Článek
Bloomberg popsal konkrétní tankery Kosmos, Merkurij, Orion a Luch. Kosmos zakotvil o víkendu u plovoucího zásobníku Saam, odplouval s podstatně větším ponorem – tedy zjevně s nákladem. Merkurij palivo od Saamu převzal začátkem tohoto měsíce a míří pravděpodobně do Asie, Orion a Luch jsou u zásobníku nebo k němu směřují.
Celkem má Rusko k přepravě LNG ze sankcionovaných projektů nejméně 20 tankerů – jeden byl v březnu napaden a vyřazen z provozu.
Všechny čtyři lodě nesou znaky stínové flotily – jsou starší než běžné tankery na LNG a jejich vlastnictví bylo nedávno převedeno na málo známé společnosti. Kosmos přešel začátkem roku pod hongkongskou firmu Mighty Ocean Shipping, Luch pod ruskou Abakan LLC a Orion s Merkurijem pod Celtic Maritime & Trading.
Zásobník Saam skladuje plyn z arktického závodu Arctic LNG 2, který USA zařadily na sankční seznam. Do závodu mají přístup jen lodě se schopností proplout ledem – doprava je tak pro Rusko klíčovým úzkým hrdlem a každý nový tanker rozšiřuje jeho exportní kapacitu.
Rusko dlouhodobě tvrdí, že západní sankce jsou politicky motivované a mají omezit jeho ekonomiku. Proto se snaží jejich dopady obcházet, aby udrželo export energií.
Na stínovou přepravu spoléhá zejména proto, že zájem tradičních odběratelů klesá. Evropa v uplynulých pěti letech kvůli válce na Ukrajině závislost na ruském LNG výrazně snižovala a sankce uvalovala na ruský plyn i na lodě, které ho přepravují. Dovoz amerického LNG do EU se za tu dobu více než ztrojnásobil a USA by se letos měly podílet na celkovém evropském dovozu dvěma třetinami. Podíl amerického LNG by podle odhadů mohl do roku 2028 dosáhnout až 80 procent.
Rusko přesto v EU zůstává druhým největším dodavatelem LNG. Dovoz ruského LNG do Evropy se v prvním čtvrtletí vyšplhal na rekord – meziročně vzrostl o 16 procent, zejména díky dodávkám do Francie, Španělska a Belgie, uvádí studie Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu. Ta také upozorňuje, že LNG z USA je pro Evropu v průměru nejdražší variantou. Přesto jej Evropa upřednostňuje z geopolitických důvodů.
Poptávka po LNG obecně roste od útoku USA a Izraele na Írán z přelomu února a března. Teherán zablokoval Hormuzský průliv, kudy běžně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a plynu, a ceny energií prudce vzrostly. Moskva se snaží situace využít – nabízí sankcionovaný LNG asijským odběratelům se slevou a rozšiřuje kapacity pro jeho přepravu.
Energetická krize zároveň zrychluje proměnu evropské energetiky. Státy usilují o vyšší energetickou efektivitu a rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a tepelných čerpadel. Institut pro ekonomiku a analýzu proto předpokládá, že spotřeba plynu v Evropě do roku 2030 klesne o 14 procent a poptávka po LNG o zhruba 23 procent. Evropa by tak mohla potřebovat méně LNG celkově, což by dále zmenšovalo trh pro ruský plyn.
