Článek
„Když se dnes podíváte na den daňové svobody, připadá na 1. června. Před třemi lety byl na konci června. To je jeden z důležitých ukazatelů,“ prohlásil Kupka s odkazem na den, který dělí rok na období, dokdy jdou příjmy Čechů výhradně na provoz státu, a období, odkdy lidem zůstávají na kontě. Liberální institut den každoročně vyhlašuje podle výpočtu založeného na poměru veřejných výdajů k hrubému domácímu produktu.
Data ministerstva financí však ukazují, že se daňové zatížení v uplynulém volebním období zvýšilo. V roce 2021, kdy vláda Petra Fialy (ODS) nastoupila, činilo 32,7 procenta. Vládu sestavila koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, s Piráty a hnutím STAN. Přestože kabinet sliboval, že daně zvyšovat nebude, letos daňové zatížení dosáhlo 33,1 procenta.
Hlavní důvodem je loni zavedený konsolidační balíček. S jeho pomocí vláda nařídila platby zaměstnanců za nemocenské pojištění, zrušila školkovné a některé další daňové slevy a také zvýšila daň z nemovitosti, korporátní daň i odvody živnostníkům.
„S ohledem na to, co musí zvládnout Česká republika, nevidím prostor daně snižovat. A nechceme je zvyšovat,“ prohlásil Kupka v nedělní debatě na CNN Prima News. Jen pár týdnů před říjnovými parlamentními volbami zdůraznil, že Spolu chce udržet současnou daňovou zátěž a formovat daně tak, aby se podařilo snížit cenu práce. Ta je podle něj bariérou dalšího ekonomického růstu.
Daňová zátěž stoupla
Rozdíl mezi čísly ministerstva financí a vlastním výpočtem zdůvodňuje Liberální institut svým zaměřením na výdajovou stranu veřejných financí. „Jsou to právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh,“ uvádí na svém webu. Právě proto v roce 2021, během velkých státních podpor za pandemie covidu, připadl den daňové svobody až na 25. června.
Ministr dopravy Martin Kupka na nedávné tiskové konferenci koalice Spolu k představení programu a další fáze předvolební kampaně Teď jde o Česko!
Méně optimisticky vychází výpočet poradenské společnosti Deloitte. Ta sleduje příjmy státu oproti národnímu důchodu. Den daňové svobody podle ní letos nastal až 21. června, stejně jako loni. Předloni, před zavedení konsolidačního balíčku, připadl na 17. června.
Růst daňové zátěže dokládají i absolutní čísla. Zatímco v roce 2021 činily celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení bilion korun, loni stát vybral 1,42 bilionu. Výběr daní bývá vyšší při rychlejším růstu ekonomiky. Ta v roce 2021 rostla o 3,3 procenta, loni jen o procento.
„Hlavně zdanění zaměstnanecké práce se od roku 2021 zvyšuje,“ řekl Novinkám ekonom Jakub Komárek, který se otázce daní dlouhodobě věnuje. Problém vidí ve výši daňové slevy na poplatníka. Vláda ji navzdory svému slibu odmítla valorizovat, což dopadá hlavně na lidi s nízkými příjmy.
