Článek
České ministerstvo zemědělství výsledek vítá, nastavení jednotných pravidel pokládá za důležité. „S vyjednaným zněním souhlasíme, protože ochranu určitých termínů dlouhodobě požadovali i čeští producenti potravin,“ řekl Novinkám mluvčí Vojtěch Bílý.
Nová pravidla zakážou používání zhruba tří desítek označení spojených s masem – například svíčkové, žebírek, křidélek nebo paliček – u výrobků rostlinného původu. Typicky jde o pojmenování zvířat nebo jeho jatečných částí.
Naopak některé obecnější názvy, jako je veganský burger, klobása či nugetky, zůstanou povolené, pokud bude jasně označené, že jde o rostlinný výrobek. Zvažoval se také zákaz pojmů jako párky nebo řízek. Po kritice ze strany výrobců, obchodníků i některých europoslanců se od této varianty nakonec ustoupilo.
Dohoda vznikla v takzvaném trialogu, tedy v jednání mezi Evropským parlamentem, členskými státy a Evropskou komisí. „Obvykle po takové dohodě následuje už jen formální potvrzení v Parlamentu a Radě, takže je pravděpodobné, že návrh projde,“ řekla Veronika Vrecionová (ODS), předsedkyně Zemědělského výboru Evropského parlamentu.
Hlasování europoslanců se očekává v příštích měsících. Firmy pak budou mít k dispozici přechodné období, během něhož musejí případně změnit označení výrobků nebo obaly. Momentální návrh počítá s přibližně třemi roky.
Burgerová válka
Debata o názvech rostlinných výrobků se v Unii vede několik let a v Bruselu se jí přezdívá „Burgerová válka“.
Mezi politiky, kteří prosazovali omezení názvů, patří zejména francouzská europoslankyně Céline Imartová. Podle ní by například steak měl být vyhrazen pouze pro skutečné maso, aby se předešlo matení spotřebitelů a aby byla chráněna zemědělská produkce. Imartová po dojednání prohlásila, že jde o „nepopiratelný úspěch pro farmáře“.
„Jsme rádi, že byla odvrácena nejhorší varianta, ale obecně se nám tyto regulace nelíbí. Je to lobby velkochovatelů zvířat,“ řekl Pavel Buršík z organizace Rostlinně, která sdružuje producenty alternativ.
Podle něj lidé označení výrobků chápou bez problémů. „Zákazníci stejným pojmenováním zmateni nejsou. Naopak nucené změny názvů nebo různé opisy mohou přinést problémy obchodníkům i restauratérům,“ uvedl.
Podobná omezení u pojmenování dnes už existují u mléčných výrobků. Mléko, máslo nebo sýr také nesmějí být používány pro produkty rostlinného původu.
Emise z hovězího jako u jízdy autem
Spor o názvy probíhá v době, kdy Evropská unie zároveň řeší, jak snížit emise z potravinového systému. Zemědělství se na emisích skleníkových plynů podílí zhruba deseti procenty a významnou část z nich tvoří chov hospodářských zvířat, zejména skotu.
Produkce hovězího masa patří mezi emisně nejnáročnější. Podle časopisu Science vzniká při výrobě kilogramu hovězího tolik emisí oxidu uhličitého jako při třistakilometrové jízdě osobním autem.
