Hlavní obsah

Češi jedí víc vepřového a kuřecího. Dovoz masa je o 37 miliard vyšší než vývoz

Zatímco cukru a alkoholu si Češi dopřávají méně než dříve, masa jedí čím dál víc. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu vzrostla loni spotřeba vepřového o čtyři procenta a drůbežího dokonce o sedm procent. Naopak hovězí si pohoršilo – jeho konzumace meziročně klesla o více než deset procent.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Chovy prasat dlouhodobě klesající, zatímco spotřeba vepřového stoupá.

Článek

„Spotřeba drůbežího masa roste dlouhodobě především díky jeho cenové dostupnosti. V době, kdy jsou domácnosti citlivější na výdaje, hraje zásadní roli také to, že kuřecí a vepřové maso patří mezi nejdostupnější zdroje živočišných bílkovin,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Hovězí je podle něj dnes jedním z nejdražších druhů masa, a když lidé šetří, nahrazují ho levnější variantou.

Rostoucí spotřebu však pokrývá z velké části dovoz. Česká živočišná výroba se za posledních dvacet let výrazně zmenšila, ubylo prasat i skotu a místní produkce už nestačí domácí poptávku pokrýt. Ze země odjíždějí živá zvířata, do obchodů se vrací hotové maso ze zahraničí.

V roce 2025 skončilo obchodování s masem záporným saldem 37,4 miliardy korun. Jinými slovy, hodnota dovezeného masa byla o téměř čtyři desítky miliard korun vyšší než hodnota vyvezeného.

Nejvíce je závislost patrná u vepřového. Zatímco vývoz dosáhl zhruba 30 tisíc tun, dovoz byl téměř desetkrát vyšší a meziročně ještě stoupl. Maso přichází hlavně z Německa, Španělska a Polska.

Podobně je na tom drůbež, které se dováží asi šestkrát více, než kolik se vyváží. Skoro polovinu, co Češi snědí, musí zajistit zahraniční dodavatelé, zejména Polsko. To jako evropská drůbežářská velmoc těží hlavně z velkých chovů a z toho, že má celý řetězec pod kontrolou – od výroby krmiv přes líhně až po zpracování na jatkách.

Podle zemědělského analytika Tomáše Maiera je problém v tom, jak je české zemědělství a potravinářství dlouhodobě nastavené. „Tuzemští potravináři často platí zemědělcům za surovinu méně než v zahraničí. Proto čeští zemědělci vyvážejí syrové mléko a živá zvířata do zahraničí a hotové výrobky s mnohem vyšší přidanou hodnotou se pak dovážejí,“ uvedl.

Snahy tento model násilně měnit by podle něj mohly poškodit zákazníky. „Jsme spíše průmyslová a nikoliv agrární země, nechtějme to měnit,“ dodal Maier.

Nízkou ziskovost živočišné výroby potvrzuje i předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Živočišná výroba je dlouhodobě málo zisková, přitom je drahá na provoz. Chovy potřebují hodně práce, energie i investic. Tyto náklady se roky nevracely v cenách, a proto stavy klesaly,“ řekl. U prasat se jejich počty za dvě dekády snížily o více než polovinu.

Potravinářská komora upozorňuje, že zahraniční konkurenti těží z větších objemů výroby i vyšších podpor. „Český zpracovatelský sektor je navíc drcen specificky vysokými náklady na energie a rostoucími poplatky za odpady a obaly,“ uvedl mluvčí Marek Zemánek.

Obchodníci podle Prouzy kombinují domácí produkci s dovozem, aby bylo zboží dostatek a ceny zůstaly stabilní. Veškeré dostupné české maso jsou podle něj schopni prodat a dlouhodobě ho preferují.

Související témata:

Výběr článků

Načítám