Článek
Nejvíc insolvencí dopadlo na odvětví s nízkými maržemi, jako je maloobchod, pohostinství a stavebnictví. Kvůli vysoké inflaci čelily firmy zvýšeným vstupním nákladům a zákazníci méně utráceli. To se následně odrazilo i v ziskových maržích, uvedli analytici poradenské společnosti se sídlem na Floridě.
Studie mapuje počty insolvencí ve 47 světových ekonomikách včetně Česka. Nárůst bankrotů zaznamenalo 65 procent z nich, zatímco v roce 2019 to bylo 53 procent.
„Na trhu se projevují strukturální změny ve spotřebitelském chování. Firmy, které nedokázaly účinně přejít na e-commerce, ztratily konkurenceschopnost. Na druhou stranu i ryze digitální podniky narážejí na problémy, protože zákazníci se částečně vracejí do kamenných obchodů,“ poznamenali autoři studie.
Vývoj se tak otočil od situace v letech 2020 až 2022. Tehdy průměrný počet bankrotů na jednu sledovanou ekonomiku klesl o 16 procent oproti předpandemickému období 2018 až 2019, kdy vládní podpora a vstřícnost věřitelů umožnily přežití mnoha ohrožených firem.
Tento stav ale nebyl dlouhodobě udržitelný, konstatují autoři studie. Jakmile podpůrná opatření skončila a úrokové sazby začaly růst, bankrotů přibylo a v roce 2024 jejich počet dosáhl nejvyšší úrovně za posledních 12 let.
V Česku loni podle Dun & Bradstreet jejich počet stoupl o více než šest procent na 6655.
Nejvíce firemních bankrotů mezi lety 2023 a 2024 zaznamenala válkou poznamenaná Ukrajina (+126 procent), dále Singapur (+40 procent), Austrálie (+37 procent), Kanada a Rumunsko (shodně +35 procent) a Nizozemsko (+30 procent). V Německu, které je klíčovým ekonomickým partnerem Česka, loni zbankrotovalo 21 722 firem, o 22 procent víc než o rok dřív.
Pokles počtu naopak hlásí Řecko (-48 procent), Kolumbie (-43 procent) a Čína (-31 procent). A také Rusko (-26 procent), kde se podle studie firmám daří přizpůsobit ekonomice poznamenané sankcemi.
K obratu letos nejspíš nedojde
Rekordní úrovně bankrotů postihly Kanadu, Francii, Polsko, Švédsko, USA, Austrálii, Japonsko, Španělsko a Švýcarsko.
Výhled do letošního roku naznačuje pokračující nárůst firemních bankrotů, uvádějí autoři studie. „Přestože se očekává mírné zlepšení ekonomických podmínek, rizika zůstávají převážně negativní – zejména kvůli napětí v obchodních vztazích, těžko předvídatelnému geopolitickému vývoji a přísným finančním podmínkám,“ stojí v analýze. Firmy podle ní bude také trápit zhoršující se platební morálka.
Ve světle posledního geopolitického vývoje, kdy se k válce na Ukrajině přidal konflikt na Blízkém východě a řada ochranářských celních opatření a který vyvolává inflační tlaky, je nejisté další snižování úrokových sazeb. I kdyby k němu došlo, efekt na zdraví firem bude zpožděný, protože změny měnové politiky se projevují s časovým odstupem.
