Článek
I když se na první pohled zdá, že pozornost Trumpovy administrativy se zcela soustředí na válku s Íránem, napětí mezi USA a Kubou se nesnižuje. Trump naznačil, že očekává, že „brzy bude mít čest dobýt Kubu“. „Ať už ji osvobodím, nebo jen tak zaberu, myslím, že si s ní můžu dělat, co chci,“ poznamenal šéf Bílého domu. „Možná, že se na Kubě zastavíme, až s tím skončíme,“ řekl podle USA Today s odkazem na konflikt s Íránem.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v nedávném rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že jeho země se případné americké invazi bude bránit.
„Pokud se to (americká invaze) stane, budou boje, bude tu boj a my se budeme bránit, a pokud budeme muset zemřít, zemřeme, protože jak stojí v naší národní hymně ‚Zemřít pro vlast znamená žít‘,“ řekl Díaz-Canel k nátlakové kampani prezidenta Trumpa.
Spekulace, že americká intervence je na spadnutí, začaly prakticky okamžitě poté, co USA v rámci tajné operace 3. ledna zajaly a odvezly tehdejšího venezuelského vůdce Nicoláse Madura z jeho rezidence v Caracasu. Při ranním útoku na Madura bylo zabito 32 kubánských vojáků, kteří venezuelského prezidenta střežili.
Na rozdíl od období předcházejících americkým vojenským operacím ve Venezuele a Íránu američtí představitelé netvrdí, že Kuba představuje pro Spojené státy „bezprostřední hrozbu“, uvedl podle USA Today Brian Fonseca, ředitel Institutu pro veřejnou politiku Jacka D. Gordona na Floridské mezinárodní univerzitě.
Hospodářská situace je kritická
Podle něj převládá spíš poukazování na kritickou hospodářskou situaci na Kubě. Bez venezuelské ropy se ostrov potýká s ochromujícími výpadky dodávek elektřiny a pitné vody, ohrožuje jej nedostatek potravin.
„Ani kubánské vojenské vybavení nebude v nijak oslnivém stavu a kubánští důstojníci se pravděpodobně nebudou držet nepopulárního režimu. Proto by americká vojenská operace na Kubě měla přinést rychlý a ohromující úspěch,“ uvedl Fonseca.
Americká operace by tak měla dopadnout rozhodně lépe než dosud jediný přímý pokus o svržení režimu na Kubě, a to neúspěšná invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961, která měla svrhnout tehdejšího „vůdce revoluce“ Fidela Castra. Výsadek skupiny „Brigada Asalto 2506“, exilové vojenské jednotky financované americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) složené z kubánských uprchlíků, skončil drtivou porážkou. Kubánci zajali více než tisícovku příslušníků výsadku, které později Spojené státy vykoupily ze zajetí.
Fonseca se domnívá, že podobná porážka nyní nehrozí. Jako mnohem složitější úkol se podle něj ukáže zavedení právního státu a podpora opozičních vůdců na Kubě. „Mělo by to být velmi snadné vojenské vítězství, to politické bude mnohem obtížnější,“ uzavřel.
