Článek
„Evropa riskuje, že bez naléhavých opatření sklouzne do stagnace,“ shrnula varování agentura Bloomberg.
Evropskou ekonomiku dusí obchodní napětí a nízká poptávka, přičemž rizika jsou prudce vychýlena směrem dolů, uvedla instituce se sídlem ve Washingtonu ve čtvrtečním prohlášení.
Očekává se, že eurozóna v roce 2025 poroste pouze o 0,8 procenta, a to navzdory rekordně nízké nezaměstnanosti a inflaci poblíž cíle, který si stanovily její instituce.
K oživení produktivity MMF vyzval k rozhodnému tlaku na dlouho odkládané prohloubení jednotného trhu Evropské unie a dodal, že roztříštěnost dusí inovace a růst firem.
„Lidé chtějí Evropu, která vytváří pracovní místa s vysokou hodnotou, inovuje a vytváří špičkové produkty a služby. Chtějí příležitost. Je to na dosah,“ konstatovala ve svém projevu na zasedání euroskupiny výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgievová.
Rozšíření Unie v roce 2004 podle ní otevřelo mnoho nových cest pro domácnosti a firmy. „Dnes je hrubý domácí produkt (HDP) na osobu v nových členských státech o třicet procent vyšší, než by byl bez vstupu do EU – 30 procent! Odhadujeme, že dokonce i u ‚starých‘ členských států je dnes HDP na hlavu díky rozšíření v průměru o deset procent vyšší,“ pronesla.
Hodnocení je tedy podle ní jasné a založené na tvrdých datech: jednotný trh přináší výsledky.
Evropu brzdí provinční zájmy
Přesto je na tom Evropa v některých ohledech hůř než USA. Podle šéfky ji brzdí různé faktory. „Jejich seznam je bohužel dlouhý: roztříštěná regulace, překážky finanční integrace, strnulost na trhu práce, mezery na energetickém trhu, provinční zájmy – to vše se spojuje, aby omezilo růst,“ burcovala.
Příliš mnoho evropských firem podle jejího varování zůstává příliš malých. Každý pátý pracovník v EU pracuje ve společnosti s méně než deseti zaměstnanci, což je dvojnásobek podílu ve Spojených státech. Roztříštěnost a rozdíly v regulaci mezi členskými státy ztěžují firmám konkurenceschopnost, expanzi a prosperitu. Produktivita zaostává.
„Co lze tedy udělat pro vnesení nové živosti? Naše rada zní: vyberte si několik klíčových priorit, ujistěte se, že jsou správné, a tvrdě tlačte na pilu,“ varovala Georgievová.
Mezi priority, kterými by se měla EU podle ní řídit, je vytvoření předvídatelného regulačního prostředí, které pomůže firmám růst, využití evropských úspor na rozhýbání kapitálových trhů či zlepšení mobility pracovních sil a přístupu k talentům.
„Bylo mi řečeno, že může trvat až šest měsíců, než se pracovník přesídlující v rámci EU stane legálně zaměstnatelným v jiné členské zemi – což jistě není optimální. Urychlení pracovních povolení a zefektivnění přeshraničního uznávání odborných kvalifikací pomůže zmírnit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a umožní podnikům najímat vhodné talenty,“ míní šéfka fondu.
Čtvrtou prioritou je vybudování propojeného a cenově dostupného trhu s energií. „Evropa potřebuje energetický plán, který spojí všechny části. Jednou z částí je samozřejmě lepší propojení mezi vnitrostátními elektrickými sítěmi. Vysoké a kolísavé náklady na energie brzdí firemní investice a expanzi. A naopak, zlepšení přístupu ke spolehlivé a cenově dostupné energii podněcuje růst,“ dodala s tím, že samozřejmě celoevropský plán potřebuje doplnit i reformami na národních úrovních.
