Článek
Ministerstvo si stěžuje na reklamu na slevy. Ta je podle něj klamavá. Podle šéfky Spolkového úřadu pro hospodářskou soutěž Natalie Harsdorfové by zvýšení transparentnosti mohlo vést ke snížení cen až o čtyři procenta.
S netransparentními cenami se potýkají i zákazníci v Česku. Supermarkety lákají zákazníky na takové množství slev, že se prodejny proměnily v záplavu akčních cedulí. Džus, který jeden den stojí 120 korun, může být druhý den nabízen ve slevě za 40 korun. Po skončení akce pak obchodník nasadí cenu 65 korun.
Obchodníci přitom mají povinnost uvádět slevy podle jasných pravidel. U zlevněného výrobku musí informovat o jeho nejnižší ceně za posledních 30 dní a z ní slevu počítat. Právě to má zabránit umělému zdražování před začátkem akce.
Kontroly, zda řetězce pravidla dodržují, má na starosti Česká obchodní inspekce. Ta pravidelně uděluje supermarketům za porušení zákona v úhrnu milionové pokuty. Tyto sankce ale k nápravě nevedou. Obchody naopak nasadily i jiné cedule s nápisy jako „naše cena“, jimiž se snaží zákonná pravidla obejít.
Běžné jsou i další kličky, které mohou zákazníky zmást. „Častým jevem, který řetězce využívají, jsou barevně odlišené cenovky s různými texty a srovnáními cen, s cílem přimět spotřebitele k rychlému rozhodnutí ohledně koupě. Cenovky vyvolávají dojem slevy,“ konstatovala nedávno Česká obchodní inspekce.
Dodala, že to ale může uvést v omyl spotřebitele, který hledá cenovou výhodu. „Ta přes atraktivní cenovku není vždy poskytována a jedná se pouze o marketingový nástroj,“ upozornili inspektoři.
Drahá evropská pravidla
Rakouské úřady dále kritizují takzvané územní omezení dodávek v EU. „Opravdu vidím rozdíl v tom, zda žiji v malém nebo větším členském státě – a tak to nesmí být,“ uvedla Harsdorfová. Problém by se podle ní měl řešit na úrovni EU.
Podle Harsdorfové by bez tohoto omezení bylo zboží v Rakousku v průměru o osm procent levnější. Rakouský nebo český obchodník nemůže v takovém případě nakupovat zboží od daného koncernu levněji například v Německu, ale musí ho kupovat dražší v Rakousku nebo Česku.
Podle shrnutí Evropského parlamentu mohou být taková omezení přímá nebo nepřímá. Přímá omezení mohou mít podobu odmítnutí objednávky, množstevního nebo geografického omezení. Nepřímá omezení mohou mít například podobu rozdílného balení nebo obsahu zboží v různých regionech.
Podle studie Evropské komise z roku 2020 se většina oslovených hráčů v Česku setkala s nějakým typem územního omezení. V celé EU se pak s takovým omezením setkalo 49 procent nakupujících firem, 31 procent nikoliv a zbylých 20 procent nedokázalo odpovědět. Rozdíly v obalech a označování hlásilo 30 procent respondentů, rozdílný obsah balení 27 procent.
