Hlavní obsah

Proč je elektřina drahá? Plyn, slabé jádro ve Francii, propojenost

22. 9. 2022, 16:33

Cenový šok z konce srpna, kdy jedna megawatthodina (MWh) elektřiny stála na burze v Lipsku i tisíc eur (24 660 Kč), už sice odezněl, nicméně ceny nadále zůstávají oproti loňskému roku násobně vyšší. V posledních dnech se v Česku ustálily na hranici kolem 500 eur za MWh. Proč je elektřina stále tak drahá? Roli hraje více faktorů, tedy nejen pouze drahý plyn, ale například i míra propojenosti s ostatními evropskými zeměmi.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Odborníci dlouhodobě tvrdí, že při hledání důvodů vysoké velkoobchodní ceny elektřiny je potřeba vrátit se v čase ještě před začátek války na Ukrajině. Evropa zanedbávala investice do energetiky, a naopak silně tlačila na pilu v prosazování zelené politiky neboli tzv. Green Dealu. Především Německo a Francie, dvě největší ekonomiky Evropské unie, na to teď doplácejí nedostatkem elektřiny.

Německo vsadilo všechno na jednu kartu a na cestě za čistými, bezemisními zdroji energie se rozhodlo zavírat uhelné a jaderné elektrárny a spoléhat se na plyn z Ruska jako na přechodný zdroj. Ten ale, jak známo, s příchodem války a následným postupným přiškrcováním dodávek mnohonásobně zdražil, což se mj. odráží i na ceně elektřiny.

K vyšší ceně přispívá i další dílčí problém ve Francii, jež se z exportní země stala importní. „Problémem pro trh s elektřinou v současnosti nejsou pouze vysoké ceny plynu, ale i nízká produkce francouzských jaderných elektráren. Více než polovina bloků je odstavena. Zanedbaná preventivní údržba, na které se podepsalo i odsávání peněz z EdF (francouzská energetická společnost), ukazuje negativní stránku dlouhodobého přerozdělování po francouzském způsobu,“ řekl Novinkám analytik energetické poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.

Francie zvažuje pozastavení vývozu elektřiny do Itálie

Ekonomika

Propojení energetických soustav

Přesto ne všechny evropské země jsou zasaženy vysokými cenami stejně. O poznání nižší jsou například ve Španělsku, Skandinávii nebo i v sousedním Polsku. I zde pro to existuje komplexnější vysvětlení. Na jedné straně je třeba brát v potaz propojení energetických soustav mezi jednotlivými regiony, na straně druhé pak odlišné energetické mixy.

Česká republika má momentálně tu smůlu, že je energeticky propojena právě s Německem. „Přestože Evropa je poměrně dobře prodrátovaná a dále se to zlepšuje, stále zůstávají úzká hrdla pro obchodní výměnu, a proto se ceny v některých regionech liší. Česká republika je s Německem, největším trhem v EU, velmi dobře propojena, a proto jsou naše velkoobchodní ceny velmi blízké,“ objasnil Gavor.

Zároveň však upozornil, že ceny na Slovensku nebo v Maďarsku, kam fyzicky směřuje většina našeho exportu, jsou ještě vyšší. „Je třeba ale podotknout, že se jedná o vysoké velkoobchodní ceny a ceny pro průmysl. Nelze to zaměňovat s konečnými cenami pro domácnosti, které jsou v mnoha státech, třeba právě v Maďarsku, regulovány a dotovány. Vždy to ale musí někdo zaplatit,“ dodal.

PŘEHLEDNĚ: Jak vlády v evropských zemích řeší drahé energie a vysokou inflaci

Ekonomika

Ve skandinávských zemích, Španělsku a Polsku mají své regionální burzy, které nejsou s burzou v Lipsku cenově propojené. Propojení navíc vázne i fyzicky. Proto nejsou teď tyto země vysokými cenami elektřiny postižené tak jako Německo, Francie či Česko.

Do karet těmto zemím hraje také jejich energetický mix. „Norsko a Švédsko dlouhodobě těží z vysoké produkce především svých vodních elektráren. Španělsku a Portugalsku se nyní hodí dostatek LNG kapacit a taky zafungoval dotační mechanismus pro jejich plynové elektrárny. A Polsko má především uhelnou energetiku,“ vyjmenoval Gavor jejich výhody.

Poláci jsou ve výhodě jen dočasně

V případě Polska ale nepropojení s německou energetickou soustavou v kombinaci s dominantní uhelnou energetikou představuje jen krátkodobou výhodu. Výroba energie z uhlí je totiž kvůli své emisní zátěži nákladná. V současné cenové krizi se tento problém jen schoval.

Německo plně nahradí ruský plyn do roku 2023, slíbil Scholz

Ekonomika

„Polsku se nyní hodí, že horší propojení s Německem brání přenášení cenových vlivů. Tato současná výhoda je ale z dlouhodobého hlediska nevýhodou, v Polsku byly velkoobchodní ceny elektřiny typicky vyšší než u nás a v Německu. A pokud Evropská komise bude nadále držet emisní povolenky vysoko, což se dá čekat, tak výroba elektřiny z uhlí se prodraží,“ řekl Gavor.

Jen na výrobu jedné MWh elektřiny z uhlí je podle něj potřeba téměř jedna povolenka. „To máte hned náklady na úrovni 100 EUR/MWh, a to ještě nepočítáme palivo a další provozní náklady, nemluvě o fixních nákladech,“ dodal.

Jakmile tedy ve Francii začnou postupně zavádět zpět do provozu opravované jaderné bloky a Německo otevře první LNG terminály, s jejichž výstavbou už finišuje, trh se uklidní. „Vyšší nabídka pak zákonitě bude tlačit velkoobchodní ceny dolů,“ konstatoval Gavor.

Ve Francii zprovozní do zimy 32 odstavených jaderných reaktorů

Evropa

Francouzská ministryně pro přechod na ekologické zdroje energie Agnès Pannierová-Runacherová nedávno slíbila, že EdF zprovozní všechny dočasně odstavené reaktory už během letošní zimy, a Němci by mohli první terminály otevřít do konce tohoto roku.

A na jakou úroveň by nakonec mohly ceny klesnout? „Hodně bude také záležet na geopolitické situaci, protože ceny jsou zatíženy velkým rizikem nejistoty z dalšího vývoje. Kdyby byl náznak toho, že na Ukrajině dochází k jednání, tak na to trhy budou určitě velmi pozitivně reagovat. Bez současné reformy trhu s emisními povolenkami se ale nemůžeme trvale dostat na úrovně pod 100 EUR/MWh,“ uzavřel.

Reklama

Výběr článků