Článek
Co je obchodní bazuka
Jde o prostředek, který by EU umožnil zavést cla na digitální služby firem, jako jsou Amazon, Meta, Alphabet, čili Facebook, WhatsApp, Instagram a Google, nebo omezit americkým firmám přístup ke státním zakázkám v Evropě.
Unie ještě nikdy nástroj proti nátlaku (ACI neboli Anti-Coercion Instrument), známý právě jako „velká bazuka“, nevyužila.
Jak připomněl britský deník The Guardian, zákon o ACI vstoupil v platnost v roce 2023 s cílem poskytnout EU větší možnosti k reakci na politickou či ekonomickou šikanu nebo obchodní vydírání ze strany jiných zemí.
Šlo o reakci na čínský přístup k Litvě, jejíž společnosti čelily ze strany Pekingu záplavě papírování a blokování dovozu do Číny poté, co tento pobaltský stát prohloubil vazby s Tchaj-wanem.
„EU vymyslela tento odstrašující prostředek v reakci na takové situace, ale nikdy si nepředstavovala, že by se mohl vztahovat na USA,“ podotkl list.
Co by způsobila
Aktivací ACI by Evropská unie mohla přistoupit k různým represivním obchodním opatřením, včetně omezení investic či přístupu Američanů k evropským veřejným zakázkám, jakož i ukončení ochrany jejich duševního vlastnictví na starém kontinentě. To by v praxi mohlo znamenat zastavení plateb za americké patenty, například v oblastech léků nebo softwaru.
EU by také mohla přistoupit k zavedení různých kontrol obchodních transakcí nebo dokonce vyloučení firem země agresora z jejího vnitřního trhu.
Vzhledem k nejednotnému postoji členských států k Trumpovým výhrůžkám je přitom důležité, že použití protinátlakového nástroje vyžaduje schválení jen takzvanou kvalifikovanou většinou zemí EU. To znamená, že stačí hlasy 15 z celkem 27 členských států, jež zároveň reprezentují 65 procent obyvatel celé EU.
Koho by zasáhla
Teoreticky by se EU mohla zaměřit na cokoli od amerických technologických a kryptoměnových společností až po výrobce letadel nebo zemědělské produkty.
Protiopatření mají být úměrná způsobené ekonomické škodě a zároveň mají minimalizovat negativní dopady pro Evropu.
Evropští spotřebitelé by se však mohli bránit dodatečným nákladům nebo omezením pro americké společnosti, jako je Apple nebo Netflix, jež by na ně dopadly.
Jak rychle by zafungovala
Instrument ACI sází v první řadě na efekt odstrašení. Spojené státy by i po jeho spuštění zřejmě dostaly několik měsíců na to, aby svou pozici zmírnily.
„Evropská komise by mohla strávit až čtyři měsíce posuzováním, zda dochází k nátlaku, a členské státy by poté měly dalších osm až deset týdnů na to, aby rozhodnutí schválily, či neschválily. Jakákoli odveta by vyžadovala váženou většinu členských států a další kolo zoufalých jednání,“ napsal k tomu The Guardian.
Rychlejší variantou jsou cla
Vedle zmáčknutí spouště „velké bazuky“ nyní zvažuje EU i některá další opatření, včetně toho, že by zavedla na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč) včetně bourbonu, letadel a sójových bobů.
Tato cla byla zavedena už v reakci na loňské celní hrozby Trumpa, ale byla pozastavena po letní obchodní dohodě mezi EU a USA. Nicméně toto dočasné pozastavení končí 6. února, což znamená, že by tato cla mohla začít platit už přespříští týden.
Banka Goldman Sachs odhaduje, že americké desetiprocentní clo by snížilo reálný HDP v postižených evropských zemích až o 0,3 procenta kvůli nižšímu exportu. Největší dopad by podle ní mělo na Německo.
Ale ani USA by se důsledkům amerických cel nevyhnuly. Dodatečná cla na dovoz do USA by prodražila evropské zboží tamním firmám a spotřebitelům, což by mohlo vést k utlumení investic a vyšší inflaci.
Obchodní vztah mezi EU a USA je největší na světě. V roce 2024 dosáhl celkové hodnoty přes 1,68 bilionu eur (přes 40 bilionů Kč). EU vykazuje mírný přebytek, když vyváží více zboží, ale ve službách mají navrch Američané.
