Článek
Evropská komise podle Leyenové pracuje na komplexním balíčku opatření na podporu arktické bezpečnosti. Ten stojí na čtyřech základních pilířích. Prvním je plná solidarita s Grónskem a Dánskem. Druhým jsou masivní evropské investice do Grónska s cílem posílit místní ekonomiku. Třetím pilířem je úzká spolupráce se Spojenými státy v otázkách arktické bezpečnosti. Čtvrtým pak posílení bezpečnosti společně s dalšími regionálními partnery.
„Budeme s Grónskem a Dánskem spolupracovat ruku v ruce,“ zdůraznila.
„Pokud jde o bezpečnost arktického regionu, Evropa je plně angažovaná a sdílí v této oblasti cíle Spojených států,“ uvedla šéfka Komise. Jako konkrétní příklad zmínila Finsko, které prodává první ledoborce USA. „Ukazuje to, že evropští členové NATO mají arktické kapacity připravené už nyní. Bezpečnosti lze dosáhnout pouze společně,“ dodala.
Autonomie Evropy
Dění kolem Grónska podle Leyenové jasně ukazuje, že Evropa musí urychlit snahu o vlastní strategickou nezávislost. EU si proto připravuje vlastní bezpečnostní strategii, jejíž detaily chce představit ještě letos. „Zároveň aktualizujeme i naši arktickou strategii a jejím jádrem bude základní princip, že o své budoucnosti rozhodují suverénní národy,“ dodala.
Zároveň ujistila, že EU chce udržet silné a konstruktivní vztahy se Spojenými státy. „Lid Spojených států nepovažujeme jen za spojence, ale i za přátele. Vtažení do sestupné spirály by jen posílilo naše společné protivníky,“ uvedla s tím, že evropská reakce musí být jednotná.
Půjčka Ukrajině
V projevu se von der Leyenová dotkla také války na Ukrajině. Zdůraznila, že Evropa chce spravedlivý a trvalý mír a do té doby Ukrajině hodlá pomáhat. „Souhlasíme, že Evropa musí k jednacímu stolu přijít z pozice síly,“ uvedla. Proto se členské státy EU rozhodly poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) na roky 2026 a 2027, která má pomoci posílit její obranné schopnosti.

